ale aby sám kněz Jan všecko kněžstvo zpravoval, a bylo li by potřebí, aby k sobě mistrův, kteréž by chtěl, povolal. K tomu kněz Jan kazatel povstav, rukou mlčení učiniv, pravil se býti nehodným tak množství pokrytého kněžstva zpravovati. A však pod pošmournou pokorou řekl, že mistr Jakúbek a Jan Kardinál ať sou ředitelé, „a já chci býti při jich boku, břímě, ačkoliv těžké, s nimi nésti a trpěti.“ Potom když artikul o očistci byl čten, mnozí z též roty zlostí rúhajíce se blektali řkouce: „Již opět s očistcem vyjeli, aby nové sváry zbouřili.“ A Jíra rukavičník řekl: „My nevíme, jest li očistec, či není, však buď jméno Páně požehnáno!“ Jiný posmívaje se, řekl: {Mnozí kněží očistcem opasky své naplňovali, totiž potvrzujíc jej býti, za mrtvé věry}marginální přípisek mladší rukou; * potvrzujíc: potwržugicjej: gėgnejisté čtení: nelze vyloučit čtení věci {zůstávající mše sloužili a tudy od přátel živých dosahujíce peněz, měšce své špihovali a velice bohatli.}marginální přípisek mladší rukou; * zůstávající: Zu-nelze vyloučit čtení špižovali „Kněží naplňovali sou mnozí jich očistcem opasky své. Ale již nemívajíce ofěry, mívají měšce prázdné. Protož s jich očistcem chtěli by je zase napilniti, jakož sou prvé činili!“ A když ty věci rouhavé proti očistci sou mluvili, bez zůstání úřadného na ničemž konečně nezůstali a s rathauzu odešli, však zapověděvše, aby žádnému mrtvému nebylo zvoněno, ani kterého zpívání žákovského při provázení mrtvého, ale každý pochovej svého mrtvého bez řádů kostelních.
A když ty věci dokonány jsou, do vojska pražského, kteréž tehdaž v Čáslavi bylo položeno, všecky věci, kteréž se na rathauze dály, poslali sou, kterak knězi Janovi kazateli, a ne jinému, aby ředitel kněžství byl, obec by svolila, žádajíce též všeho vojska povolení a vůle. A když se mezi nimi stala různice, potom naposledy k Janovi kazateli svolili, aby on byl ředitelem. Tak ovšem, aby tři mistři jmenovaní, Jakoubek a Jan Kardinál a Petr Engliš, byli jemu přidáni ku pomoci.
Vytažení k Karlštajnu na špíži.
Itemcizojazyčný text léta téhož na den svatého Martina hodinu první na noc několiko tisícův jízdných a pěších z Prahy k Karlštajnu vytáhlo jest na brání špíže, kteráž byla pod hradem v boudách nachystána. Pročež hradští jsouce vystřeženi, což bylo lepšího, na hrad unesli sou, a když sou přitáhli, jim mužsky odpírali sou. Protož Pražané boudy sedlské spálivše pod hradem, na den svatých Pět bratrův do Prahy se vrátili, a kostel pod hradem vybivše i kancelu, tělo Pána Krista z nádoby stříbrné rozsypavše, nádobu do ňader schovali, kterouž do Prahy k velikému pohoršení přinesli.
Plzenští Kraslíkov obehnali.
Itemcizojazyčný text téhož času Plzenští se všemi svými pomocníky Kraslíkov hrad od Žižky osazený obehnali sou. Protož to slyše Žižka, ačkoli již slepý, rychle ku pomoci s lidem svým hradu připravoval se. Vsi, městečka okolo hradu ležící zloupil a špíže na hrad proti vůli všech okolo něho ležících dodal jest. {Pán z Plavna.}marginální přípisek mladší rukou A kdyby byl pán z Plavna s množstvím svého lidu Plzenským ku pomoci nepřispěl, mnozí z vojska plzenského, neb sou již byli hřbety obrátili,
