Z toho zajisté beze všeho řádu a proti zápisům města konšelův volení a způsobení všickni dospělí lidé zamútceni jsou. Z jichžto počtu platnéř, ačkoli volen byl k konšelství od nich, nechtěl přijíti, za nic sobě nepokládaje, že ne podlé řádu, jakož zápisové města vzní, jsou vyvoleni. Ten kněz Jan na místě podkomořího úřad sobě osobiv, obci tu na rathauze řekl: {M. Křišťan.}marginální přípisek mladší rukou; * : Kržiſſtā „Již vy, světští, jste za jednoho člověka. Protož chcete li, abychom duchovní také jedno byli, lid nerozdělujíce, musíte mistra Křišťana i s jeho kněžími od toho kostela odbyti, nebo s námi v našich srovnati se nechtí, ale vždy ještě ty žerty, řády kostelní nazývajíce, zachovávají a dítkám rozdávati nechtí a česky zpívati nechtí.“ To když pověděl, tovaryšstvo v zlosti toho kněze mluvícího křiklo: {Tak, tak.}marginální přípisek mladší rukou „Tak, tak!“ Tehdy ten kněz Jan řekl: „Chcete li, aby do toho kostela jiní dáni byli kněží?“ A jeho tovaryšstvo zkřiklo: „Tak, tak!“ A tak mistru Jakúbkovi a knězi Janovi poručili sou, aby jiné kněží uvedli z slušných příčin. Tomu svolení města znamenitější odpírati pro strach nesměli, aby z rathauzu smetáni nebyli.
Uvedení kněží táborských k svatému Petru na Poříčí.
Téhož času jednoho kněze, kterýž tehdaž kostel svatého Petra na Poříčí zpravoval, někteří jeho sousedé, bludy táborskými nakažení, od téhož kostela odehnali, proto že v ornátě mše svaté sloužil, a Prokopa, Filipa, Táborských kněží pikhartstvím podezřelé, uvedli sou a též Jaroslava, kněze od svatého Mikuláše na Starém Městě, člověka milostivého, touž příčinou někteří pikhartům přejíce usilovali sou vystrčiti a do kostela svatého Michala na Starém Městě Viléma, kněze pikhartstvím podezřelého, někteří chtěli uvésti do dvoru; ale z vůle Boží nejsou dopuštěni. Protož vidouce ty věci nábožné panny, vdovy i manželky, že předpovědění konšelé činili se neslyšíc, z ponuknutí Ducha svatého všecky věrné pravdy se přídržící svolaly sou, na rathauz se spolu braly a konšelům žalobu na listu napsaném mluvily sou. A tu žalobu jedna panna z nich v ruce držíc list četla slovo od slova:
{Panna prokurátorem se udělala.}marginální přípisek mladší rukou My paní a panny a bratří, milí páni, prosíme Vaší Milosti pro milost Pána Krista a pro spasení a zachování u víře křesťanské, vší obce města abyšte netiskli a nedopouštěli tisknouti od kostelův kněží věrných, ješto drží pravdu Boží stále, řádně od mnoha let, bludův a výtržek všetečných Písmem svatým nedůvodných a zákonem Božím se varujíc a se i lid poddaný
