O uvázání Pražan v hrad Pražský svatého Václava.
Protož 7. dne měsíce června Pražané v hrad sou se uvázali, a zůstavivše na hradě z Starého Města sto a z Nového sto, aby ostříhali hradu, a nazajtří zvoníce v zvony po vší Praze, Tě Boha chválíme zpívali. Ale třetího dne potom obrazy mistrné a tabule oltářův převelmi krásné a drahé z navedení Jana kněze s rouháním sou spáleny a mezi jinými věcmi, aby jich nesmyslnost a zteklost více byla oznámena, obraz Kristův na oslíku sedící vystavili na cimbuří kostelní a obrátili jej tváří k Míšni, a rouhajíce se pravili: {Ty, jsi li Kristus, požehnaný Míšenským?}marginální přípisek mladší rukou; * v marginálii neemenduji, protože autor marginálie si vzniklé adjektivum interpretoval – srov. otazník místo vykřičníku „Ty, jsi li Kristus, požehnaj Míšenským!“ A ihned strčivše jej z cimbuří, jej o skalé zlámali. A to rouhání a jich vzteklost velikost pádu Pražských od Míšenských byla příčina u města Mostu, jakož potom bude praveno o tom. A jediné kdyby byli mnozí z pánův s jinými mužmi šlechetnými o to se nepřičinili, hrad lotrovská obec mínila jest obořiti s kostelem Dědicův svatých. Na kterémžto hradě vzali sou dvě děla veliká s mnohými menšími a s jinými přípravami střelby.
O abatyši svatojiřské s jinými jeptiškami.
Ale jeptiškám svatého Jiří s abatyší dáno jest rozmyšlení za některý čas, které by chtěly ke čtyrem artikulům přistoupiti a s nimi zůstati, a které by nechtěly, svobodně mohou odjíti. A tak stalo se jest. Nebo abatyše s některými ke čtyrem artikulům přivolila jest, a však proto to nic neprospělo. V sobotu před svatým Janem Křtitelem z kláštera svatého Jiří jeptišky sou svedeny k svaté Anně do Starého Města a tu s jinými zůstaveny. Ale abatyše nestálá s několika pannami, nechtějíci tu zůstati, k přátelům z Prahy jest vyjela.
O sstoupení hradu Lichmburku panu Krušinovi.
Itemcizojazyčný text na den svatého Urbana pan Petr z Chlumu, purkrabie králový na hradě Lichmburku, podlé úmluv prvé učiněných s hradu panu Krušinovi sstoupil jest. A týž purkrabie skrze Jičín na hrad Bradlici jeda, od pana Čeňka byl jat a na týž hrad veden. A když pan Čeněk počal toho hradu dobývati, kterýž i obdržal, a s Žlebů hradu Pražanům postoupil jest téhož času hajtman toho hradu, kterýžto panu Zmrzlíkovi mincmejstrovi poručili.
