Čapka česky složenou běhajíce zpívaly: {Písnička po vítězství od kněze Čapka složená.}marginální přípisek mladší rukou; * kněze: K. „Dítky, Bohu zpívejme, jemu čest, chválu vzdajme i s staršími. Neb Němce, Míšňany, Šváby, Rakušany, poběhlé Čechy zarmoutil, zastrašil, onoho sem, onoho tam, k utěšení svých milých svatých. Milý Otče, přijmi chválu od Čechův věrných! Chvalmež Boha s veselím, toť nám všem Písmo velí“ etc.cizojazyčný text
{Kněz Koranda.}marginální přípisek mladší rukou; * Kněz: K. Kterak kněz Koranda ženám táborským stolice z kostela svatého Michala vymetal a polámal.
Itemcizojazyčný text v pondělí po nebeském nad nepřátely svítězení vlastní své a nemoudré mysli kněz Koranda, pojav s sebou sestry z Plzně a táborské, všetečně do kostela svatého Michala na Starém Městě všel, ani v poctivosti maje svátosti těla Pána Krista, kteréž stálo na oltáři, rozkázal všecky stolice kněžské i obecné lámati, pravě, že se budou hoditi k obraně a ohradě Nové tvrze na hoře Vítkově. Ale konec skutku toho ukázal, že toho neučinil pro ohradu hrádku, ale aby svou zlou a převrácenou vůli naplnil závisti a nenávisti, kterouž měl k tomu kostelu i služebníkům toho kostela, nebo velmi málo desk na horu jest vneseno. Ale jako všecky k svatému Ambroži od sester jsou vneseny a od nich spáleny.
O lepší opravě hrádku na hoře Vítkově vyzdviženého a hlubších příkopův zdělání i zdí povýšení.
Itemcizojazyčný text po učiněném divu nebeském skrze vítězství nad nepřátely ihned nazejtří Žižka hajtman sebrav z Prahy žen a panen a obecného lidu množství, hrádek zdmi mnohými, sruby dřevěnnými velmi pevně ohradil, jakož ta věc vidína byla v skutku. Protož tý hoře a místu Žižka od jména zakladatele dal jméno Žižkova hora. Jiní Bojiště, proto že tu Němce zbili. {Jiní jí dali jméno Kalich.}marginální přípisek mladší rukou; * jí: gi Ale třetí a právěji Hora pravdy Kalicha přezděli jsou, proto že sou tu byli poraženi nepřátelé kalicha a od těch, kteří mocí božskou byli ohrazeni a o kalich bojovali. Kterýžto kalich červený i někteří bílý, aby se vespolek znali, na svém oděvu a na brani i na praporcích nosili.
O svádě společné vojska krále uherského a ukrutnosti ukázané nad ženami a dětmi českými, kteříž sou tu byly v vojště královském spolu.
Itemcizojazyčný text Němci cizozemci vidouce se mrzce od sedlského lidu poražené, i vzkládali sou vinu na Čechy, kteří s nimi byli u vojště, pravíce, že by od nich zrazeni byli hanebně. A jediné kdyby se byl král v to nevložil, téhož dne byli by se vespolek mordovali. A na pomstu svých zbitých ihned nazejtří pálili sou všudy vůkol vsi, tvrze i městečka, ženy s dítkami, kteréž mohli chytiti, do ohně metali sou. Sobě, nebudou li pokání činiti, k věčnému ohni a shořalým do nebeské radosti k věčnému přebývání posloužili.
