staršími Starého Města pražského o smlouvě mezi králem a Nového Města obcí, aby zlému mnohému překážka byla, počali sou rokovati. A protož podlé svolení obou stran na tom jest zavříno, aby obec Novoměstská se králi za vinu, kteréž se v smetání konšelův a zmordování {jich}meziřádkový přípisek mladší rukou dopustila, pokořila a král aby nových konšelův, od obce tehdaž volených, potvrdil. A to se stalo v skutku.
O hrozné smrti krále Václava českého na Novém hradě a o jeho tajném pohřbu tuto bude praveno.
{Král Václav šlakem poražený, s velikým křikem a řváním náhle umřel.}marginální přípisek mladší rukou Téhož léta v středu po Nanebevzetí Panny Marie, kterýž byl den 16. měsíce srpna, král Václav hodinu nešporní, poražen jsa šlakem, s velikým křikem a řváním jako lvovým náhle jest umrtven na Novém hradě blízko od Prahy. Jehožto tělo po několiko dnech pro strach lidu nočním časem na hrad Pražský jest dovezeno a v kaple svatého Václava, dědice českého, jest položeno. A po několika nedělech do kláštera, jenž slove Aula Regiacizojazyčný text, na Zbraslavi, kdežto sobě byl pohřeb zvolil, nočním časem bídně jest dovezeno a od rybářův, pekařův a konvršův kláštera téhož pohřbeno. Jehožto smrt a činové všem králům potomním měla by býti ku příkladu, aby se Boha báli, jeho zákon a pravdu milovali, plnili, bránili, zastávali a na svou smrt vždy pamatovali a na budoucí jeho hrozný soud.
O zkažení kláštera Kartúského a o jeho spálení a o Albíka, arcibiskupa Cezarienského, pohřebu u Matky Boží na Luži.
{Jan Bradatý purkmistr.}marginální přípisek mladší rukou; * : Purgmistr Potom po Nanebevzetí Panny Marie ve čtvrtek, to jest 17. den měsíce srpna, druhého dne po smrti krále Václava někteří z lidu obecného, shromáždivše se s povolením purkmistra staroměstského Jana Bradatého, po kostelích a klášteřích, kteří sou byli v Starém Městě, všecken strach odjavše, běhali sou, varhany, obrazy kostelův, zvlášť těch, ješto přijímání z kalicha obecnému lidu nebylo dopuštěno, a farářové i mniši k utíkání se oddali a před obcí se kryli pro strach obce. A obec jich příbytky vylamovali, bořili a rušili, a skrze to protivníci strachem vadli sou. {Klášter Kartouský zbořen.}marginální přípisek mladší rukou; * Kartouský: Karthauský Potom k večeru k klášteru Kartúskému přišli sou a jej ze všeho statku zloupivše, z rozličných nápojův tu zpivše se, ostatek na zemi vytočivše, všecky mnichy téhož kláštera zjímavše, je v procesí s křikem velikým a hřmotným po mostě na rathauz Starého Města pražského hnali pro povolení smrti mistra Husi Jana a že se protivili rozdávání pod obojí způsobou. Nazejtří, den svatého Agapita, jenž byl třetí den po smrti krále Václava, klášter ten Kartúský spálili sou. Potom do kostela u Matky Boží na Luži všedše, hrob mistra Albíka, probošta Vyšehradského a biskupa Cezarienského, v kaple v témž kostele od něho ustavený i také obrazy zkazili, zrušili, zetřeli, ztřískali.
