kteřížto těmi rohy překážejí svaté pravdě, dopouštějíc v ornátích a plachtách mše sloužiti svým kněžím, ješto jest to zjevně kacířství. A protož napomenul jest bratří svých, aby v Praze nebývali ani Pražanům aby nebývali pomocníci. Pro kteroužto věc rozděleni jsou Táborští, kteříž tu v Praze byli, tak že někteří s Žižkou hajtmanem v Praze zůstali, a jiní s kněžími svými, tělo Boží nesouc před sebou, odešli sou. Kteréžto předpověděný Žižka zhoniv, na mnohé kněží rány vzložil jest.
O dobytí Berouna.
A toho dne táhl jest Žižka s Pražany k Berounu, aby jej obehnal. {Berounu města Žižka šturmem dobyl.}marginální přípisek mladší rukou Kterýžto prvního dne dubna měsíce, v outerý před svatým Ambrožem, šturmem dobyli sou a Kobliha rytíře s jeho tovaryši z věže smetali sou, kteréžto ihned cepníci ukrutně zmlátili sou, a kněží s jinými se 36 a některými jinými pražskými měštany, kteříž byli z Prahy utekli, a s nimi jednoho rytíře Žižka s svou rotou spálil jest, nedbav na to, že sou volali, {Doupovec.}marginální přípisek mladší rukou a zvláště rytíř řečený Doupovec, že chce se káti a pravdy až do konce přídržeti. A v tom času Mělničtí pod bezpečným průvodem do Prahy přijeli a ke čtyrem artikulům k držení se zapsali, vzavše sobě za hajtmana Smiřicského.
O Konrádovi arcibiskupu.
Itemcizojazyčný text téhož času Konrád, arcibiskup český, pod bezpečným glejtem do Prahy přijev, s Pražskými se zapsal, že chce hájiti s nimi čtyr artikulův často psaných. To když se stalo, po všech kostelích Te Deum laudamuscizojazyčný text zpívali sou s zvoněním zvonův. A to sou Táborští zle přijali, a zvláště kněží, pravíce: {Již opět Pražští hovado Antikristovo léčí.}marginální přípisek mladší rukou; * Antikristovo: Antykr. „Již opět Pražští hovado Antikristovo léčí.“
O Brodu Českém.
Téhož léta v sobotu před svatým Tiburcím, 13. den dubna měsíce, Pražští vytáhli sou vojensky k Brodu Českému a nejprv k Toušeni. Kteřížto ve třech dnech dali sou se jim, tak aby ti, kteříž na něm byli, mohli bezpečně sjíti bez úrazu svých osob. A osadivše jej, táhli sou k Brodu Českému, a v středu po svatém Tyburcí obehnali sou jej. Nazajtří spustivše šturm, ačkoliv příkopy byly dobře lidem osazeny, však obdrževše brzce příkopy, na zdi sou vlezli a do města vešli, a však mnoho byla zraněných z strany Pražských, a však málo na smrt zbitých. Tehda Němci, žoldnéři královští, utekli sou k kostelu a na věži se bránili, však odolati nemohli, nebo Pražští do kostela všedše, okolo dvou set jich spálili a mnohé cepami po ulicích sou zbili. Mezi nimiž bylo 10 kněží s farářem, kteřížto též ohněm a mečem zhynuli sou, s Mikulášem
