Jan Městecký, že by odolati nemohl, v smlouvu všel jest a se Pánu Bohu před velebnou svátostí pokořil nábožně, prose, aby jemu odpustili, že se jest pravdě Boží protivil a v tom kraji že kláštery Pardidub, Chotěšic, Sazemice a mnohé kostely jiné vybíjel, táborské roty bořil a jim se protivil.
O Vysokém Mýtě a Poličce, o Trutnovu, Dvoru a Jaromíři, Litomyšli.
Itemcizojazyčný text když sou opanovali Chrudim, Mýto, Poličku, Trutnov, Dvůr města s mnohými jinými hrady, též Litomyšli, když biskup utekl, oblehli sou a bez mordu lidí obdrželi a obrátili vojsko k Jaromíři, městu dobře bezpečnému a lidem branným dobře osazenému, kteréžto obehnali sou, v outerý po svatém Duše k němu šturmovali sou a hned toho dne příkopy do zdí obdrželi, však ne beze škody svých. Tehda znamenavše obyvatelé města, že by odolati nemohli, srdečně prosili, aby toliko s hrdly mohli bezpečně odjíti. A učinivše slib, do města ve čtvrtek jíti dopustili sou. A tak všecky měštany s ženami až do košile svlékli a vyšedše z města, mnohé ztopili a jiné na poli lid lotrovský spálil jest. Kněží druhého dne 21., kteříž nechtěli ke Čtyrem artikulům svoliti, spálili, toliko tři živé zůstavili, kteříž povolili. {Pan Černohorský, hejtman v Jaromíři.}marginální přípisek mladší rukou; * nejisté čtení -iržy/-eržy A hajtmana pana Černohorského javše, do Prahy dovedli a na rathauz v vězení zavřeli. Při dobývání toho města byli sou mnozí páni urození Království českého, Krušina, Bočkové Hynek a Jan, Městecký, pan Čeněk z Veselé, kterýžto s mnoha sty přitáhl jízdných a pěších. A tu na poli u Jaromíře poklek na kolena, a jiní s druhé strany klečíce, před velebnou svátostí těla Pána Krista učinivše motlitbu, povstali sou. {„Pane Čeňku, poznáváte li se v tom, že Pána Boha rozhněval jsi?“}marginální přípisek mladší rukou; * Boha: P. B. Tehda pan Jan, zprávce vojska, řekl ku panu Čeňkovi: „Pane Čeňku, poznáváte li se v tom, že Pána Boha rozhněval jsi a zhřešil ste proti němu i proti této obci Pražské, zstupuje s hradu Pražského a dav v ruce královské?“ Kterýž řekl: „Znám.“ A pan Jan řekl: „Prosíš li, aby Pán Bůh i tato obec odpustila tobě?“ Řekl: „Prosím.“ A ihned pan Jan kněz konečnou zavřel smlouvu mezi panem Čeňkem a pány sobě spojenými a Pražskou obcí, tak však, aby do Prahy přijel a tu jemu konečně bude povědíno. I stalo se jest, že pan Čeněk na den Božího Těla do Prahy přijel jest a tu s obcí konečně se smířil a korouhev, kteráž byla na pranéři zavěšena, jest složena a roztrhána.
