{Hora Psář za svatým Pankrácím.}marginální přípisek mladší rukou; * svatým: S.Pankrácím: Pangracým a s žoldnéři v údolí vinic vstupuje nahoru z Psář, za svatým Pankrácím s svými stany a búdami položili se, příkopy učinivše od svatého Pankrácí až do stanův panských a až do potůčku Psář, a pana Záviše, kterýžto s některými Žateckými a Lounskými pod horu od svatého Karla sstupuje dolův ležali a velmi výborně ohradili. A tak ze všech stran byli Vyšehradští souženi, že žádnou silnicí ani skrze vozy, ani skrze pěší špíže jim nemohla nesena ani vezena po zemi býti. A Pražská obec je obojího pohlaví na každý den s kněžími, s tělem Božím, s monstrancí zdviženou na dřevě navštěvovali sou. Pro kteroužto věc Vyšehradští nemálo souce přestrašeni, k králi Zikmundovi poslali sou, aby je špíží opatřil, nebo špíže velmi rychle míti nebudou, a že nejsou špíží dobře opatření. Kterýžto král z vysokého svého ducha jim v hojnosti špíže dodati a Pražské z pole sehnati slíbil. Ovšem v skutku za pět neděl nic k obraně jich neučinil jest. Pro kteroužto věc jako za tři neděle přinuceni jsou jako koně jísti. A však na svatého Františka 24 vsí s mnohými ženami a dítkami v kraji Boleslavském s svými Uhry k hrůze ukrutně spálil jest. A potom 10. dne měsíce října některé žatecké vozy u Žatče pobral jest. Ale ihned 24. dne, když se k Žatči přibližoval, znamenitou škodu spravedlivým Božím soudem mrzce na svých Uhřích vzal jest. A navrátiv se s škodou do Loun a do Slaného, do Litoměřic, skrze Louny do Slaného a z Slaného do Litoměřic vláčel se sem i tam, a mnohými posly nabádán jsa, aby nemeškal svým žoldnéřům na Vyšehrad špíže dodati. {Vyšehradští, když jim král Zikmund špíže poslati nemohl, za 3 neděle koňské maso jedli.}marginální přípisek mladší rukou; * Zikmund: Zygmūdzapsáno značkoumaso: masſo Neb již nic jiného než maso z svých koní jedli, kterýmižto koňmi jako za tři neděle místo zvěřiny, více sobě vážíce přízeň královskou nežli své vlastní zdraví, lačný žaludek svůj sytili. A tak opět i opět prosili sou, aby jim pomoc dal, že musejí z hradu s hanbou sstoupiti. Kterýžto jako prvé odpověděl jim, aby ještě málo potrpěli, že poslal pro lid a že v krátkém času chce hojné špíže, buď Pražanům libo, nebo nelibo, jim po vodě Vltavě na ostrov pod Vyšehradem v hojnosti postaviti. {Král Zikmund do Berouna přijel.}marginální přípisek mladší rukou; * Zikmund: Zygmund A tak vzav mnoho lodí od Litoměřic a je na vozích dovezl do Berouna, a tu s svým lidem vesele přijel jest, způsobiv mnoho vozův a s špíží obtížených. Však toho Pražan tajno nebylo, kteřížto ihned řeku Vltavu železem okovanými sloupy nad ostrovem zavřeli pod Vyšehrad, tak že žádná lodí svobodně dolův sstoupiti bez otevření [nemohla]text doplněný editorem[2110]Goll. I ovšem také místo ostrova ohradivše, na něm dvě jizbě zdvihli sou, sruby učinivše