prsty v hovních zmazal. Tedy řekl kněz: „Ó, jaks fortelný urvalý lotr, ještě na své smrtedlné posteli mne šidíš, cožpak ti nemají naříkati, kteřéžs za tvých mladých let šidil.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Milý pane faráři, však jsem vás vystřáhal, neměli jste hluboko sáhati, ale vaše lakomost podvedla vás a učinili jste mimo mou vejstrahu, což jistě není má vina.“ Dí mu kněz: „Ty jsi lotr ze všech jiných lotrův vybraný, poněvadž se uměl v Lubéku od šibenice vymluviti, protož mne také na odpor mluvíš.“ A s tím preč šel, nechav tak Eilenšpigle ležeti. Eilenšpigel za ním volal, aby počkal a peníze sebou vzal, ale kněz nechtěl čekati, ani slyšeti a šel předce z domův.
Historia C.
Kterak Eilenšpigel zboží své na tři díly rozdělil, první díl přátelům svým, druhý díl radě města Mellen a třetí díl faráři
Když pak Eilenšpigel čím dále vždy nemocnější byl, učinil svuoj kšaft, rozděliv statek na tři díly. První díl svým přátelům, druhý díl ouřadu města Mellen a třetí díl faráři tu též, však s tou výmínkou, když by pán bůh na něho dopustil a smrtí z světa zšel, aby tělo jeho v posvátné zemi pochováno bylo a duši jeho vigiliemi i zadušními mšemi podlé nařízení a obyčeje křasťanského opatřili. Potom po čtyrech nedělích, aby společně tu pěknou truhlu, kterouž on jim krásnými kličmi dobře opatřil, odemkli a přátelsky i dobrotivě o to se snesli. Ty tři strany přijaly to dobrotivě, v tom Eilenšpigel umřel. Když pak všecky věci podlé znění kšaftu vykonali a čtyry neděle také pominuly, přišel ouřad, farář a Eilenšpiglovi přátelé, i otevřeli truhlu, aby se o jeho pozůstalý poklad dělili, nic jiného v ní nenalezli než kamení, tedy hleděl jeden na druhého a všickni se hněvali, farář a ouřad myslili, že by ti, kteříž truhlu opatrovali, ten poklad tejně vyzdvíhli a truhlu zase zavřeli. Přátelé za to měli, že kněží poklad tejně z truhly vzali a preč odnesli, a tak ve zlé mysli jedni od druhých se rozešli. Farář pak i rada chtěli Eilenšpigle zase dáti vykopati, jakož byli počali, ale on již byl shnil, takže nižádný při něm pro smrad zůstati nemohl, i zavřeli hrob zase, tak on v svém hrobě předce ležel a na památku jeho kámen na hrob položen byl, jakož ještě se vidí.
Historia CI.
Kterak Eilenšpigel umřel a svině mezi vigiliemi máry převrhly, až on dolů se svezl
Eilenšpigel když umřel, tedy lidé sešli se do špitála a plakali a vložili ho na máry, přišli také kněží, aby mu
