žádné starosti o jiné míti nebudeš, než toliko stravu ze sklepu vynášeti a vrata odmykati i zamykati.“ Řekl mu Eilenšpigel: „Ctihodný pane opate, zaplatiž vám Pán Buoh, že mne, starého člověka, tak dobře opatrujete, já také rád činiti chci, což mi rozkážete.“ Dí jemu opat: „Teď hle, máš klíč, hleď, aby ne každého sem pouštěl, ze tří aneb čtyř ledva jednoho pusť, neb mnoho jich sem pouštěti, klášter chudý, tudíž vyžerou.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Dobře, ctihodný pane opate, jáť to dobře zpravím.“ A všeckny, kteříž přicházeli, buďto klášterní neb cizí, toliko čtvrtého z nich pustil, a ne více. Ta žaloba před opata přišla, kterýž Eilenšpigle povolav, řekl: „Ty jsi dygnovitý lotr, proč nechceš sem pouštěti těch, kteříž sem náležejí?“ Odpověděl mu Eilenšpigel: „Pane opate, však jste mi rozkázali čtvrtého sem pouštěti, a ne více, já sem slovo vaše naplnil.“ Řekl opat: „Učinils jako lotr, a byl bych ho rád zase prázen.“ I ustanovil jiného vrátného, neb dobře tomu srozuměl, že on starého šejdýřství svého nechati nechtěl, a dal mu jiný ouřad, řka: „Musíš mnichy v noci na jitřní počítati, přehlédneš-li jednoho, musíš vandrovati.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Toť jest mi těžké učiniti, však poněvadž jináč býti nemuože, musím to vykonati, jakž nejlépe budu moci.“ I vylámal v noci některé stupně z schodu. Byl pak převor dobrý, ctný starý člověk a vždycky na jitřní první, ten přišed mlčečky k schodu domnívaje se, že na schod vkročí, i propadl doluo a propadše přelomil nohu na dvé, tu křičel žalostně, až jiní mniší všickni k němu se zběhli, a chtějíce viděti, co by mu bylo, padali tou děrou jeden po druhém. Tedy řekl Eilenšpigel k opatovi: „Důstojný otče, již sem ouřad svůj právě vykonal.“ I dal mu vrub, na nějž mnichy byl navruboval. Odpověděl opat: „Učinils jako lotr, jdi mi z mého kláštera.“ Eilenšpigel šel a tomu lotrovství se smál, i přišel do města Mellen, kdežto nemocí byl obtížen, v kteréž v krátkém času potom umřel.
Historia XCVII.
Kterak Eilenšpigel v městě Mellen nemocen byl a apatekáři do nádoby nasral
Eilenšpigel přišed do města Mellen, byl velmi nemocen, i šel do apatéky na hospodu za příčinou lékařství,
