měli z jiných, řkouce: „Zdaliž jste nevěděli, jaký pták jest Eilenšpigel?“
Historia L.
Kterak Eilenšpigel v den sváteční vlnu bil u svého soukeníka
Když Eilenšpigel do města Štendl přišel, pravil se býti knapem. I řekl mistr jeho k němu: „Milý mládenče, vy tovaryši obyčej máte v pondělí světiti, a kterýž to činí, toho já nerád na díle mám.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Tak jest, mistře, a toť jest mi nejmilejší věc.“ I vstal Eilenšpigel ráno a bil vlnu, též i v outerý, což mistru jeho dobře se líbilo. Tehdy v středu byl den apoštolský, jejž musili světiti. Eilenšpigel pak učinil se nevěda, vstal ráno i počal strunu natahovati a bil vlnu, až se všudy rozlíhalo. Mistr s luože rychle vstav, řekl mu: „Přestaň, přestaň, však jest dnes svátek.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Milý mistře, však jste mi v neděli o žádném svátku nepověděli, ale abych celý týden dělal.“ Soukeník řekl mu: „Toho jsem já tak nemínil, ale přestaň a nebí více, cožkoli zasloužiti muožeš, toť já tobě proto dobře zaplatím.“ Eilenšpigel tak učinil a s mistrem večer kolací měl. Řekl k němu soukeník, že mu se dobře daří vlny bití, ale že málo výše bíti ji musí. Eilenšpigel řekl, že tak učiní, i vstal nazejtří velmi ráno, přivázal střelu svrchu na lati a postaviv pod ní řebřík, vlezl po něm nahoru a přidělal pružinu, aby na hurt dosáhla a vlnu z něho brala, i bil tu vlnu, až přes duom lítala. Soukeník na lůži leže, po bití srozuměl, že nedobře dělá, vstav pohleděl na něho. Řekl mu Eilenšpigel: „Mistře, kterak se vám zdá? Jest-li dosti vysoko?“ Odpověděl mu mistr: „Jistě, kdyby stál na střeše, bylo by ještě výše, kdyžs tak chtěl, mohls ji dobře na střeše bíti, tak jako na řebříce biješ.“ S tim šel do kostela. Eilenšpigel, vzav střelu, na
