proměniv šaty a jinou cestou také k tomu přišel, i řekl sedlák: „Cos na trh přivezl?“ Odpověděl mu sedlák: „Slívy.“ Dí Eilenšpigel: „Přivezls jako lotr, však jsou to slívy zesrané, hodens, ať by tento kraj zapověděli s tvými slívami.“ Ten dobrý muž hleděl na to a viděl, že to tak bylo, i řekl: „Ležel před městem jeden člověk, kterýž hleděl rovně jako tento, jenž teď stojí, než že jiné šaty má, toho pro pána boha před branou jsem vezl a on tu škodu mi učinil.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Takový lotr byl by hoden bití.“ Tak ten dobrý muž slívy své preč na rozhrání vézti musil a nikdež více prodávati jich nesměl.
Historia LXXXVIII.
Kterak Eilenšpigel konířem byl
Jednoho času Eilenšpigel v koních kupčil, i přišel jeden kupec, chtěje od něho kůň kúpiti, ohledavši jej, ptal se ho, nemá-li nějaké zlé vady do sebe, aby mu pověděl, že mu jej chce slušně zaplatiti. Odpověděl Ejelnšpigel: „Jáť žádného nedostatku do něho nevím, než že nechodí přes stromy.“ Řekl mu kupec: „Jáť přes žádné stromy jezditi nebudu, chceš-li mi jej za slušné peníze dáti, tedy ho vezmu.“ Dí Eilenšpigel: „Za žádnéť peníze ho nedám, ale za patnácte zlatých dáti ho chci.“ Tedy smluvil se s nim kupec a zaplatil mu. Když pak s nim z města jeti chtěl, nemohl přes most přepraviti, nebo most z stromuov udělaný byl, i domníval se ten, kterýž kuoň koupil, že by přes stromy zhuoru stojící choditi nechtěl, i obžaloval Eilenšpigle před právem, kdežto uznáno bylo, že by to byl podvod. Eilenšpigel měl mu tu peníze jeho zase dáti, kůň svůj sobě vzíti, což Eilenšpiglovi se nelíbilo.
