[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

napomínal jich listem z veliké lásky, kterouž k řemeslu měl, aby do města Rostok k němu přišli, že by je chtěl umění naučiti, kteréž by jim i dětem jejich na věčnou památku býti mělo, a dokud svět stojí, že užitečné bude. Krejčí v městech a ve vsech psali sobě vespolek, kterak by umysl jejich byl tam přijíti, i shromáždili se všickni vespolek a jeden každý žádostiv byl věděti, co by to bylo, což by jim Eilenšpigel pověděti neb jakému umění naučiti je chtěl, poněvadž tak vostře je napomínal, i k nim psaní činil. A tak sešli se spolu do Rostok podlé sepsání, až se mnozí lidé divili, co by ti krejčí činiti chtěli. Když pak Eilenšpigel uslyšel, že by ho krejčí uposlechli, rozkázal jim všem spolu se sjíti. Tedy promluvili krejčí k Eilenšpiglovi, kterak by se sešli a podlé psaní jeho uposlechli, v němž oznámil, že by je chtěl umění naučiti, kteréž by jim i dětem jejich k dobrému přijíti mělo, i prosili ho, aby jim je ukázal, zjevil a na světlo vynesl, že by mu chtěli dobrý dar dáti. Odpověděl Eilenšpigel: „Chci to rád učiniti, poďte všickni spolu na louku, aby jeden každý to ode mne slyšeti mohl.“ I přišli všickni spolu na široký plac. Eilenšpigel na jeden dům vlezl a, vyhlédaje z okna ven, řekl: „Slovoutní muží, mistří řemesla krejčovského, znamenejte a rozumějte, když máte nůžky, loket, nit a náprstek, k tomu jehlu, tedy k řemeslu svému nádobí dosti máte, a toho dosáhnouti žádné umění není, ale samo se naskýtá, chcete-li jedině řemesla užívati, ale umění toto ode mne mějte a při tom na mne pamatújte, když do jehly nit navlečete, nezapomínejte na konci niti uzlíku udělati, nebo sic několik štychův nadarmo byšte snadně udělati mohli.“ Jeden krejčí na druhého hledě, vespolek k sobě řekli: „Toto umění i všecko, což on nám teď pravil, prvé sami dobře víme.“ I ptali se ho, měl-li by co více povědíti jim. Nebo pro to bláznovství že by od desíti aneb dvanácti míl jíti nechtěli a k tomu jedni k druhým posly posílali, toto umění my, krejčí, dávno jsme uměli. Odpověděl jim k tomu Eilenšpigel, řka: „Což před tisíci lety se stalo, tohoť již žádný v paměti nemá.“ Řekl dále, není-li jim to vděk, aby v nelíbosti to přijali, i šel jeden každý, odkudž byli přišli. Tedy rozhněvali se krejčí na něho, ti, kteříž z daleka byli přišli, a tak od sebe se rozešli, někteří to těžce nesli, že tak daleko pracovali, a kteříž tu obydlé měli, smáli se a žerty

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).