cukru gandi,cizojazyčný text v apatéce, puol lotu a ztluc to v hromadu bez ohně. A potom vezmi těsto žitné múky, smiešej ty prachy s tiem těstem. A udělaj pilule, což muož býti jako hrachová zrna aneb většie, a dávaj nemocným.
Proti moru aneb šelmě
Vezmi listie bzové černobýlové, rútu, šalvěji, zázvor, zetři ty věci čtyry jako šalši a zceď skrze rúšku, přileje vína, což muožeš najlepšieho mieti. A naposledy přičiň zázvoru třeného a pí to za devět dní na všaké jitro.
Času moru a šelmy
Vezmi listu šalvěje, rútu a pelyněk, pecky neb jádra ořechové vlaské, směs z solí a jez ráno.
Proti zlému povětří
Vezmi pelyněk, rútu, šalvěji, chřen, ořechy vlaské, ztluc to v moždíři jako šalši a potom rozpusť s vínem a pí, to velmi vyhánie jed, a zvláště v mor.
Proti moru, jenž zachovává a posilňuje času šelmy
Vezmi jalovcová zrna a bedrníku, hořec, bobek, ořechy vlaské, ztuka na prach, smiešej spolu, také kozlíku třetie částku, též plesnivec, Moravci řiekají, ale my zájemné kořenie. A latině auricula muris.cizojazyčný text
Diaamarumcizojazyčný text dělaj takto
Vezmi XX vlaských ořechuov, fíkuov tlučených XV, rúty hrst, pelyňku částku jednu, horčice III loty, nátržníku, třevdavy, bobkuov devět, jednostajně dva loty a puol čtvrtce soli obecné jako vlaský ořech zvieci, a budeš zdráv. A nenakazíš se zlým povětřím.
Slušie znamenati, že člověk všeliký jest složen podlé člověčie podstaty, a to ze čtyř živluov, jenž podstata a příčiny zbytečné všech věcí hmotných neb tělesných.
Jakož praví ten převzácný mudřec řečený Aristotiles v prvních knihách o rození a porušení. A ti živlové sú čtyři: oheň, země, voda, povětří. Země jest povahy od přirozenie suchá a studená, povětřie vlhké a studené, oheň suchý a horký. A jakož die týž mistr mudřec v čtvrtých knihách O nebi a o zemi, a tak tělo člověčie zvláště v kostech má ten živel, totiž zemi, nebo kosti sú zvláštně suché a studené. Voda má v mokrosti přirozenie, jenž jest vlhká a plývající a studená, oheň bují v něm, neb má horkost přirozenú i suchost. Také má v sobě povětří, totiž duch, jenž jest vlhký a teplý a bujíť zvláště ve krvi. Jakož jest psáno v knihách vobecných, že duch zvířecí ve krvi jeho. A poněvadž člověk jest zvieře obecné a městské a tovaryšné, jakož die Aristotiles v prvních
