a úzká a přieliš nesnadná. A tak když sú kto chtěli k ňemu jíti, že sú ji ledva mohli znamenati. A ta peleš, v niežto sedieše, bieše plná divné hruozy, že ktož sú v ní kdy vzezřěli, inhed hrózú sami v sobě trniechu. Tu ten stařec pro dávný věk svého života, v svých údech třasa sě, ústavně přěbýváše. A na všaký den zázraky nebo divy činieše. A ktož koli k ňemu přijdiechu, kterúž koli nehodú obvázaní nebo nemocí, inhed jim od toho pomáháše. A mnozí jiní pústenníci to tvrdiechu, že z nich nižádný nepomní, kdy ten stařec na púšti počal přěbývati. Pokrm jeho bieše chléb skrovný a maličko dřěvenného olejě od jeho mladosti až do starosti.
O svatém Pitrionu, jenž mnohým zdravie přidáváše
Zatiem z Tebajda zasě jdúce, jednu horu upatřichom velmi příkrú a řěkú obklíčenú. A uprostřěd té hory pod skalú, ana visí, jako by upadnúti chtěla v peleš. A k té skále bieše nesnadné příštie. Tu množstvie pústenníkuov přěbýváše. Z nichžto najstarší, jemuž méno Pitrion, jako otec mezi nimi bieše. Ten bieše jeden z učeníkuov svatého Antonie a po jeho skončení s svatým Amonem tak řečeným spolu stojieše. A po skončení svatého Amona v jěskyni té hory bohu slúžieše. A tak mnoho moci božie i divuov do sebe mějieše, že přidáváše zdravie mnohým nemocným. A proti zlosti diábelské mocně stáše. Tak daleko v dobrých skutcích i v diviech bieše prospěl, že dřievníma dvěma svatýma pústenníkoma, točíš svatému Antoní a svatému Amonu ve všem duostojenství sě rovnáše. Tu nás mnohým napomínaním potvrdiv i polepšiv, mnohému dobrému jě sě nás učiti o rozličné chytrosti zlých duchuov. I vecě, že jedni zlí duchové jsú jmenovitým hřiechóm ustavení, a když toho hřiecha žádost na člověcě uznamenají, inhed svú chytrú zlostí člověka k hřiechóm pochýléce
