počátek i hlava všie zlosti i křivdy. Ale totos bezděky pravdu pověděl. Zavěrné Kristus jest tvú moc všicku z kořen vyvrátil a i andělské cti zbaven i váléš sě v smrdutém bahně. A netázach dokonati té řěči, až ta jeho hrozná postava menováním Jezukristovým inhed zhynu.
Jedna a dvadcět
Tehdy, milí synáčkové, který již vám muož uškoditi? Nebo kaký již bude strach? Nebo zlý vicher podvanúti? Budúť již všěch dušě bezpečny, nezamýšlejte sobě daremného myšlenie! A daremné škody neboj sě nižádný, byť mohl jeho diábel vnésti v zatracenie! A protož odvrzte vše súženie, neboť jest hospodin, jenžť všěcky našě nepřátely, diábly, skrotil a svázal, v nás jsa, jakož jest slíbil, ohradil a ostřiehl nás od rozličné diábelské pótky. Aj, aniž sám satanáš, jenž tu chytrost i s svými sluhami lestnú činí a mluví, že nižádné moci nemá proti křěsťanóm.
A protož však křěsťanóm a mnichóm jest na péči mieti, aby skrzě svú lenost diáblóm síly nepřidali, neb v kakémž nás myšlení nadejdú, v takémžť mají obyčěj nám sě ukazovati. A naleznú li co zlého myšlenie a strachu při nás, jako padúši, kteříž sú púšť oblehli, strachu přičínějí. A takž nezčastnú a hubenú duši ukrutně mučie. Ale budemy li rychlí a bystří v božie chvále a budúcie odplaty žádost nás roznietí, ač vždy vše bohu v jeho rucě budem porúčěti, tehdyť nižádný diábel nebude směti přistúpiti nám přěkážět. Ale když uzří našě srdcě silná u bozě, s hanbú sě zasě vrátie. Takež i od Joba, jenž v buoh silně věřil, diábel jest utekl a Judášě, zrádcě hubeného, jenž viery neměl, i uvázal jej osidly svými.
