ale pohani a popové modl pohanských běžiechu ku přikázaní božiemu a řkúce: Bože, prosímyť, bychom tvého sluhu ohlédali. Aneb bieše všady slovutno jmě svatého Antonie. A žádáchu sě jeho podolka dotknúti asponě a věřiece, že jest jim to dotčenie užitečno. Koliko jich tehdy v tu dobu uzdravil od rozličných nemocí diábelským obsědením! Co j’ plenu odjato modlám pohanským! A co jich ostavše bludu náš sú spolek přijěli!
Sedmá a 40. kapitola
Sta sě, když jeho provodiechu, ješto chtieše zasě z Alexandřie, tu jedna žena, szadu za námi k bráně běžieci, počě na svatého Antonie volati a řkúc: É, sluho boží, počekaj, má dci má diábla velmi lítého. Počekaj pro hospodina, ať já, běžiec, nepřětrhnu sě. To uslyšav slavný stařec i sta. A když děvečku máti přivede, i počě sě modliti svatý Antoní tajně. A jakž jest brzo Jezukrista pomenoval, inhed z nie nečistý duch vystúpi. Děvečka by zdráva a máti velmi radostna a lid bohu chválu vzda. A sám tiem také vesel bieše, že na svú púšť zasě dieše. A to do ňeho bieše najdivnějšie, že i slova v Písmě neumieše, a tak múdrý ke všemu bieše.
Osmá a 40. kapitola
A když jednú přijidešta k ňemu dva mudráky pohanská, an bieše napřěd přěd horú, a jakž jě uzřě, inhed jě po obličěji pozna, že sta pohany. A jda k nima po obojetníku, jenž jich řěč i svú umějieše, i vecě jim: I proč, jsúce tak múdří lidé, i trudíte sě tak daleko ke mně k nemúdrému, a daremná vašě chodba jest? A pakli mě mníta múdrého, múdrost
