podlé svědectvie svatého Písma a škřípě zuby i kviele a nařiekajě. A jakýchž jest činuov, takýž bieše i po tváři; i zěvi sě jako črné dietě a pad přěd jeho nohami i počě plakati a řka tělesným hlasem: Mnoho sem s pravé cěsty svedl a mnoho sem jich přělstil. A nynie sem od tebe jako i od jiných svatých přěmožen. Tehdy jeho svatý Antoní otáza, kto by on byl, že tak mluví. On vecě: Já sem přietel všeho smilstva a já sem sě proti vám mladým rozličně protivil a lákajě vás mrzutým myšlením. A proto mi dějí smilný diábel. Ó, co sem jich přělúdil, ješto sú v čistotě a v studu chtěli přěbývati! A koliko sem jich navrátil k hřěšení, ješto sú sě v dobrých skutciech starali! A já sem ten, ješto pro mě prorok treskce padalé v hřiech, a řka jim: Přělščeni ste smilstvem a diábelským přěludem. A zajisté tiť sú, jěžto sem já přělstil. A já sem ten, jenžť sem činil mnoho pokušenie tobě. A tys mě vždy zapudil. A když to boží rytieř uslyšě, poděkovav najprvé hospodinu a svú mysl proti nepřieteli upřěv i vecě: A protožs dosti mrzutý, neboť tvá črnost i tvój věk jest znamenie mdlé postavy. A jižť ižádné péčě na tě nemám, buoh mi jest na pomoc a já sě nebojím mých nepřátel. A když tak vecě, inhed ta obluda zhynu.
Sedmá kapitola
Ani jest to bylo prvé vítězstvie svatého Antonie proti diáblu, ne, zajisté byla jest v ňem moc našeho spasitele, jenž jest hřiech, v tělesenství jsa, potupil.
