i núzě zbaviv, a když žádáše jeden z nich, aby ješťe s ním pobyl, vecě, že tu nemuož déle s nimi býti, a příkladem toho dolíči. Neb jakožto ryby zemrú bez vody na sušě, takež mnišie přěstúpie svuoj zákon, když sě mnoho obierají mezi svěckými lidmi. Protož slušie rybám u vodě plavati a mnichu chvátati, aby byl sám o sobě na púšti, aby váhajě některé věci i nezapomanul zákonné. Tehdy jeden súdcě, podiviv sě jeho múdrosti, vecě: Zajisté, žeť jest on spravedlný sluha boží. Aniž by mohl který laik nebo sedlák mieti té múdrosti, když by buoh při ňem nebyl.
Šestdesátá
A pak když Balachius, vévoda z Alexandřie, ješto jest byl téhož času jako Nestorius vladař byl v Ejiptě, ten Balachius následováše viery kacieřské Arrianovy a bieše velmi zlý a lítý, že tepieše mnichy po nahém a panny, ješto bohu slúžiechu, zěvně po uliciech tepieše. Tehdy svatý Antoní k ňemu listy posla. A to na listech psáno bieše: Vizi, že tě hněv boží porazí. Náhle přěstaň násilé činiti křěsťanóm, ať tebe božie pomsta nepostihne, ješto tobě přijieti blízkú smrt! Čite hubenec listy i počě sě smieti. A plinuv na ně i vrže jimi na zemi. A posla zbiv velmi, tak vzkáza svatému Antoní a řka: Jáz tě i s tvými mnichy naleznu a svú kázní vás potreskci. Ale vnáhle jej, jenž hrozieše, muka postiže a po pěti dnech pomsta božie jej postiže a skroti. Neb když vyjide prvý nocleh od Alexandřie na to miesto, jenž slóve Chereum, s dřieve řečeným vladařem ejipským Nestorím, pojědechu na koních, kteréž
