Tu on uznamenav diábelskú chytrost i vecě: Dal liť vám jest moc hospodin nade mnú pójčenú, snězte mě! A pakli sú vás sěm črtie přihnali, běžte, jakž muožete, najspieše pryč! Neboť sem já boží sluha. A jakž jim to přikáza, tak inhed jako božím kázaním ta zvěř pryč utiekáchu.
Jedna a 30. kapitola
Potom tomu malá chvíle ujide, vzniče jemu nová sváda s diáblem. Tehdy jednú sedieše, sudník pleta i uzřě potvoru v člověčie tváři, a zadek u nie bieše osličí. A při tom vidění znamena sě znamením svatého křížě i vecě k nie: Jsi li bohem ke mně poslán, ať sě neliknuji tebe! A když to vecě, tehdy inhed ta nesličná diábelská potvora zhynu i jeho zástup a běžiec padši i vzdeše. Neb jest ta nesličná potvora smrt jest obecně všěch diábluov zmisánie. Jenž všicni pracujíce i nemohli sú svatého Antonie přěmoci.
Druhá a 30. kapitola
Pak po nevelikém času přěprosichu jej, aby šel navštěvovat mnichuov. Tu on vstav i jide s nimi, nakladše ztravicě na velblúda. A tu vody nikděž na cěstě nebieše. A když již biechu napoly cěsty, i nemiechu co píti. Sěm vedro na ně veliké tepe, sěm sě jim chce píti, le takže sě již všichni k smrti chystáchu. I počěchu hleděti, vuokol chodiece, asponě lúžky dšťové, i nemožiechu nic nalézti. I pustichu velblúda, an již téměř chce umřieti. I připravi svatého Antonie s bratří společná núzě. A tak násilně smútiv sě i odjide málo od nich na modlitvu. A tu poklek na kolencí i vzdviže svoji rucě k hospodinu. Tu bez pomeškánie, jakž sě najprv počě modliti bohu, tak inhed na tom miestě studnicě vyvřě, a velmi dobrá. Tu napivše sě a naplnivše lahvicě kožěné
