Sirop k prsuom
Vezmi fíkuov deset, řečského vína dva loty, anézu za peniez, osladiče za dva peníze a yzopu, coť se zdá. A omanu, coť se zdá. To zřeže drobně a vař u vodě slatké. A chceš li, přičiň kořenie, ješto slove netiek, pí ráno po málu pořád teple, aby se prsi zahříly, dobréť jest.
K prsuom sirop
Vezmi šalvej, yzop, prasium,cizojazyčný text brotan, lebedku červenú, celidoni, pelyněk, osladič, lékořici, koprové siemě, polní kmín, anéz, vař u pivě neb u víně dobře, přičině medu. A to pí teple ráno a na noc.
Opět k témuž
Vezmi fíkuov a, přičině málo pepře, vařiž u víně. A to pí teple, to dobře prospievá. A také jest ke vší hlavní nemoci a bolesti užitečno. K tomu vezmi bielé kadidlo a ztluc a směš bielkem vaječným a vezma koudeli lněné, učiniž flastr a přilož na židoviny.
Opět k témuž takto
Vezmi bielé kadidlo a myrru, pepř, ocet, česnek, anéz, staré sádlo, vše spolu ztluka, vařiž to. A učině z toho flastr, kladiž na prsi. A toť všecku bolest oblehčí, neboť jest pokušeno.
Opět takto
Vezmi čistú rútu, vař ji v čisté vodě a tu vodu pí na čtítrobu, a budeť lehko.
Jinak takto
Vezmi plást medu, oleje dřevěného a česenku a bobrový stroj, to vše spolu vař u víně a pí horce ráno a večer za dva dni neb za tři a tiem také prsi maž.
Těžkost prsí – počištěnie
Chvojkové kořenie zasušiž, coť se zdá, a když uschne, ztluciž na prach, vezma toho prachu, coť se zdá, buďto se lžíci, vezmiž pak prachu zázvorového, toho polovici, nebo nechať jest třetina lžíce, pak vezmi strdi, coť se zdá, k tomu prachu ke všemu. Ale méně než toho prachu, směsiž pak ten prach, rozpustě jej se strdí, ať bude to tak husto, aby mohl z něho dělati šišky. A toho požívaj ráno a večer.
Kto má záduchu v prsech
Vezmi pávového peřie, spaliž je na popel, a to pí u víně nebo z pivem. A to jest mistra Havla lékařstvie.
Proti dušnosti
Vezmi hořec a ten vždy hryz jeden den na čtítrobu. A druhý den prustvorec. A třetí jitro česnek.
Kto jest dušlavý
Ten vezmi jitrocel a vař, zsekaje jako zelé, omastě jez, a budeš zdráv z boží pomocí. Dýchavičný jest ten každý, kterýž viece duchu vypúštie, nežli přijímá k sobě.