Neb ižádný z vás nebude, kdyžto bude divy činiti, by sě nepochlubil aneb by neshřěšil, a kteříž divuov nebudú činiti. Ale patřte na každého přěbývanie a v tomť vám slušie druh druha následovati, ještoť jest svrchované dobré. Aneb smy k tomu neduostojni, bychom divy činili, ale bohu to poručmy, jenžť jest všemohúcí, jenžť jest ve Čtení k svým učedlníkóm pověděl, kteřížto sú sě svelíčěli, a řka: Nemějte v tom radosti, žeť sě vám diábli poddávají, ale že ména vašě psána sú v nebi. Jmen popsánie v kněhách živých, to jest dobrých skutkuov svědectvie i zaslúženie. Ale vypuzenie zlých duchuov, to jest divuov čiňenie, jest dar boží. A protož těm jistým hospodin odpovie, jížto ne v úsilí svého života, a v zázrakuov a v divuov ukazovánie radosti mají a řkúce: Však sme v tvé jmě diábly vyhonili a jiných mnoho divuov činili. Tu jim odpovie a řka: Zavěrné, i zajisté neznal sem vás. Odstupte ode mne, dělníci všeho zlého! Neb jest neznal hospodin nemilostivých cěsty. A protož, dietky, najviece žádajmy obdařenie božieho k rozeznání duchuov, abychom podlé Písma, jenžtoť praví, ne všelikému duchu věřiti.
Zajisté, vecě svatý Antoní, již sem řěč chtěl dokonati, což jest sě mně neduostojnému přihodilo. A nemněte, bychť to darmo připomanul, ješto by sě mohlo přihoditi. A protož, ačť sem i nemúdrý, avšak to hospodin, jenž vše tajné prozřieti muož, najlép vie, že ne pro své svelíčěnie, ale pro váš užitek chci to učiniti, že chci ze mnoha málo pověděti, kolikrát sú mě chtěli zlí diábli přielišnú chválú vznésti. A já sem jim řiekal:
