Počínají se čtvrté knihy Kroniky trojánské a pravie, kterak Herkuleš pracoval, sjiežděje krále a vévody ku pomoci proti Trojánským
Kapitola I.
Však někteří kronikáři od toho, což najposléze pověděno jest, dělé se, líčiec, že Herkuleš přijal tu práci na se a ke všem králóm a vévodám jezdil, túže jim toho bezprávie a žádaje jich pomoci ku pomstě. A že najprvé přijel do té vlasti řečené Sparten, v nížto dva bratry blíženci kralovášta, Kastor a Polux, o nichž pravili pohanští skladatelé, že jsta byli syny Jupiterova, kteréž jemu byla porodila Dafne, mezi ženami najkrašie, s nížto měl i Helenu, tu převýborné krásy ženu, když s tú Dafne v zpuosobě vaječné sléhal se. Ktarážto Helena potom byla nazvána Tindaris od jednoho města téhož jména v Sicilí, té vlasti nedaleko od města řečeného Mesala. Ta dva bratry najprvé Herkuleš obdržal Jasonovi a sobě na pomoc proti Laumendontovi, králi trojánskému.
Pak odtud jev do vlasti jménem Salernia k Telamonovi králi, muži přeudatnému, prose jeho, aby jim byl také na pomoc; i toho také obdrže. A on jim slíbi, že jim chce statečně pomoci vedlé jiných králóv a vévod řečských. Pak odtud jěde ku Peleovi králi, kterýžto slíbi jim býti na pomoc u Troje [s]text doplněný editorem svú mocí. A od toho jěde do vlasti řečské, jížto jméno Filon bieše, v nížto panováše Nestor vévoda, a proše za pomoc; i toho také snadně obdrže Jasonovi i sobě ku pomoci. Pak odtud jeda vráti se ku Peleovi králi do Tesalie, kdežto se všickni sjevše ku přistavadlu morskému v Tesalí šťastným plavením velikých lodí, s rytieřským lidem oděným i udatným naplněných.
Kapitola 2., v nížto Gvido vypisuje čas podletní, v němžto králi a vévody řečští vypravili sú se k městu Trojánskému, etc.cizojazyčný text
A čas bieše, v němžto běží Slunce během svým pod okrslkem nebeským, jemuž Řekové řiekají zodiakus, a my Čechové okrslek zvieřecí nazýváme proto, že hvězdná znamenie v tom okrslku jména mají zvieřat, jakožto Beran, Býk, Kozorožec etc.cizojazyčný text A tak Slunce bieše v ta doby v znamení nebeském, jenž slove Beran; v ta doby, kdyžto čas počíná se ochotně mieti k smrtedlným jasností, povětřím a teplotú, kdyžto rozpúštějí se sněhové, měkcí větrové polodní dýmajíce činie vody kadeřavé; tehdy, když studnice z sebe vody s tenkými pěnkami vyřinují; tehdy, když vrchové stromuov a větvie, z lóna země pokrm hojný berúc, pukají se, kvetnú a zelenají; tehdy, když okrášlena bývá země travami, kvietím, ruoží a ptactva zpievaním, sladkými zvuky měniec hlasy; tehdy, když bieše pominulo puol dubna měsiece, kdyžto moře svých vln búře ukrotilo, svrchek svój srovnalo.
V ta doby dřieve řečeným králóm a vévodám Jason a Herkuleš s lodími svými, k tomu připravenými a zpuosobenými, všelikú potřebu vojenskú vzemše, počechu plúti, rozpnuvše plátna. A tak dlúho dnem i nocí kvapiece plynú beze všie
