lodech se vypravi, a šťastným povětřím jsa puzen, v skuoře připlynu k Mese království, kdežto král Telefus krále Agamenona s velikým veselím a s hodnú přivíta poctivostí, a naplniv všecky lodie, všeliké zásoby lidem i koniem potřebné. A tak král Agamenon krále Telefa s děkováním požehna, povolné maje povětřie, k Řekóm svým se navráti, kdežto přivítán jest s velikým veselím ode všech. Ale Palamides zprávce, maje péči svého úřadu a patře k budúciemu pohodlí, všecky lodie řecké káza zuopravovati, aby byly k jich potřebám hotovy.
Počínají se pětmezcietmé knihy Kroniky trojánské o boji desátém a o smrti Deifeba, Sarpedona a Palamida, zprávce řeckého, na jehožto miesto zase vyzdvižen jest král Agamenon
A když minu čas daného příměřie, s obú stranú vojska vyrojichu se na pole i nastrojichu boj hrozný, kdežto Deifebus, syn krále Priamóv, na krále Kresea z Agresty hna a on proti němu udatně s kopím. A když se silně stečešta, Deifebus krále Kresea smrtedlně pobuode, až hned mra s koně spade. A smrtí jeho Řekové biechu zamúceni. A když Trojánští tvrdě a zmužile na Řeky tiskniechu, krev jich štědře vylévajíc, tehdy Řekové chřbet obrátivše, utiekanie za útočiště přijímáchu. Ale Palamides a Diomedes se dvadceti tisíci lidu branného Řekóm na pomoc přihnachu a s nimi Telamonus Aiax rekovný, kterýžto hned hna na Sicea, syna krále Priamova přirozeného, a jej tak silně rani v pravú paži, že od té chvíle Siceus viec nemohl bojovati. A jakž to uzře Deifebus, u veliké horlivosti hna s kopím na Telamona, a zaklav jej s koně sbuode, jehož Palamides chtě mstíti, vzem kopie, úprkem zdviže se na Deifeba a tak silně veň uhodi, že štít jeho rozraziv a oděnie protasiv, v prsi jej smrtedlně zakla, takže zláma se kopie a kus dřeva s hrotem v jeho prsiech zuostal.
V ta doby Paris, bratr Deifebuov, zazřev, že Deifebus spadl s koně, jsa raněn, s velikú prací a sečí udatnú ihned jej zchopi a jej bliz k městu přinese s velikú žalostí. Kdežto leže Deifebus, oči svoji otevřev, uzře Parida, bratra svého, i vece k němu: „Milý bratře, zdali mi dáš bez úžitka sjíti do pekel? Prosímť, dřieve nežliť tento hrot s úlomkem z mých prsí bude vytržen a dřieve nežliť já umru, zpuosob, ať Palamides od tvú rukú sejde.“ A Paris, uslyšav řeč bratra svého, u velikém zámutku i pláči a v hněvu, již nežádaje živ zuostati, po svém milém bratru hna do boje i hleda Palamida se vší pilností i snažností. I naleze jej, an proti králi Sarpedonovi zmužile bojuje. Neb bieše král Sarpedon zmužile se oddal
