tak slavného zástupu promluvil a sliby utvrdil, obradován jest velikú radostí, nevěda úkladných králových chytrostí a jeho úmysla, lsti, lahodné řeči krovem zastřených, mně, by řeč jeho z čisté viery pocházela na přísporu jeho cti, ne na škodlivost jeho osoby. A tak, doufaje statečné smělosti srdce svého, nic sobě za nemožné a nesnadné nepokládaje, k vypuosobení, což bieše králova chytrost falešná požádala, a tak aby králova rozkázanie splnil, hotov se míle okáza a toho dobra viery slibem potvrdi.
Protož obveselen jest král Peleus svého synovce Jasona vzácnú odpovědí. Dvoru řečenému brzo konec učini, žádaje svój úmysl lstivý spieše k miestu přivésti žádanému. A znamenaje, že toho ostrovu Kolchis, mořem vysokým se všech stran obklíčeného, nelze jinak dojíti, v němž rúno zlaté bieše, leč lodími a koráby mořskými, i káza k sobě povolati z svého královstvie převtipného tesaře jménem Argon, kterýžto podlé rozkázanie králova divné velikosti i krásy koráb ustavi a jemu převzdě jméno své Argon. A jakož někteří líčie, že ten byl první koráb v světě, na němž se lidé směli po vysokém moři do dalekých vlastí plaviti, a protož i dnes každý veliký koráb argon Vlaši nebo Vlachové nazývají.
Kapitola druhá vyprávie o tom korábu Argon a o Jasonovi i o jiných mnohých s ním na témž korábu
A když ta lodí převeliká a mnohými pokoji ozdobená všie věci byla připravena a do nie potřeb hojně vneseno, kterážto na taký lid netoliko ku potřebě dosti by byla, ale i k velebné slávě, mnozí urození z královstvie tesalského mnohé udatnosti zřětedlně s Jasonem vstúpichu do nie. Mezi nimižto byl jest onen přeudatný a nad jiné silný Herkuleš jmenovaný, jakož píší skladatelé pohanští, narozený z Jupitera a z Elkneny, ženy jednoho muže slovútného Amfito řečeného. Toť jest ten Herkuleš, o jehožto udatných skutciech řeč po všem světě rozhlášena jest, kterýžto mocí svú mnoho obruov jest zahubil a přemnoho rekovstvie divného okazoval.
Ale já nechtěl sem tiem dlúhým líčením uší posluchačuov obtiežiti, poňavadž jeho vítězné činy slúpové mosazní, v moři na skále posazení, mimo kteréžto plavenie po moři nenie, zřejmě okazují. K nimžto Alexander Veliký z Macedonie, syn krále Filipa tesalského – nebo Tesalia jest Macedonia – byl přitáhl s mnohými koráby. A to jest miesto úzké, jimžto okolnie moře, ješto vešken svět obcházie, prostřed země bydlitedlné vcházie a mimo kteréžto miesto nenie plavenie. A to miesto jazykem saracenským Safi jest nazváno.
A tak [s]text doplněný editorem svými tovařiši vzem od krále Pelea, strýce svého, milostivé odpuštěnie, po novém moři, sobě i tomu korábu neznámém, plyne, jsa puzen plátnem rozpatým a hodným je chvějícím povětřím. Miesta tesalského královstvie známost opusti
