bliz od ostrova Kolchis malý ostrov malým mořem obklíčený, na němžto bieše ten zlatorúnný beran se vší svú stráží a k němužto na malé lodí mohl se přeplaviti. A tak Jason, na najbližší břeh přišed, ostavi tu Herkuleše s jinými na vysokém pahrbku, s něhožto mohli sú jeho činy opatřiti. A požehnav jich laskavě a poručiv se bohóm, i vsěde v lodičku, vzem s sebú oděnie, bran i co jemu Medea byla dala, a sám maje naději pevnú u vítězství, veslem se přeplavi na malý ostrov. A přistav k zemi, rychle z lodičky vyskočiv, ihned se k boji připravi i jide k miestu, v němžto bieše rúno zlatého berana.
A jakžkoli král Oetes tomu bojování dívati se nechtěl, maje za to, že na prvniem potkání býkuov spálen bude, jakož se dřieve jiným stalo, avšak rytieřští lidé i jiní mnozí k tomu hroznému sedání s vysokých jsú věží přihlédali jakožto k divu hroznému. Ale Medea, jsúci plna mysli báznivé, a s velikým vzdycháním vzjide na vrch sieni své, odkudž mohla spatřiti svého milého. A vidúci vystúpenie jeho z lodičky na zemi a jsa přistrojen k boji, poče náramně plakati a slzy štědře vylévati, jimižto okazujíc horlivú milost a žalost, nebo báše se velice za jeho život. A nemohúci ukojiti svého smutka srdečného, v tyto hlasy tiše usta svá otevřela, v pláči řkúci: „Ó, najmilejší přieteli Jason, kterak velikými tesknostmi pro tě jsem trápena a jakými žalostmi poražena sem vnitř i zevnitř, když se lekám, aby snad, jsa hrózami velikými obraněn, i nezapomenul všelikého mého naučenie a tudy aby neztratil života svého milého a tak abych nebyla odlúčena věčně tvého laskavého obcovánie. A protož bohuom se modlím, abych tě opatřila, a ty se ve zdraví vracuješ, a tvé štěstie aby muoj smutek obradovalo.“
A mezi tiem Jason opatrnými a vážnými kroky bera se proti stráži zlatorúnného berana, a když se přiblíži, uzře býky črné, veliké a velmi hrozné, ani plameny z sebe vypúštějí, jimižto všecko povětřie vuokol páláše v horkosti náramné, takže Jason nikoli nemožieše k nim přistúpiti. Ale své najmilejšie nezapomenuv naučenie, tvář svú, hrdlo i ruce mastí od nie danú sobě zmazal a ten obrázek před se na prsi sobě zavěsil. A přečet lístek po třikrát, k býkóm směle přistúpiv, i poče s nimi bojovati. A když naň soptášta lítými plameny, terče jeho i dřevo na rychlost se spáli. A tu by byl zajisté Jason skonal život svój v tom ohni, by byl rychle tiem mokem od nie daným nelál na jich hauby a na ně jim nekropil. Nebo častým kropením hasieše jich oheň a parný dým z nich soptáše. A jich usta jakožto železnými řetězy biechu svázány, že viece plamen z nich nevycházieše. A když povětřie k své vlhkosti prostuzené se navráti a Jason, velikým udatenstvím jsa naplněn, silnými ranami mezi těch býkóv rohy ústavně tepa, zmámi je,
