Achilovi, a o vydání krále Toasa za krále Antenora a o vydání Briseidy, dcery Kalkasovy
A když nazajtřie zuornie hvězda jasně se okáza, tehdy s uobú stranú vojska na se oděnie berú a koně připravují. A když slunce bleskem svým svět osvieti, obojí se vyrojichu v pole k boji, totiž lid trojánský s lidem řeckým, a stekše se, velikú bitvu a vražedlnú s uobú stranú učinichu. Avšak viece Trojánských ten den bieše zbitých nežli Řekuov, neb toho dne Řekóm se lépe vedieše; avšak ten den celý jest bojováno bez přietrži krvavé, až je noc rozehna.
A na zajtřie pošlí Řekové Diomeda a Ulixa ku Priamovi králi, aby jim dal příměřie za tři měsiece. A těm poslóm slíbi se jeden rytieř, Dolon řečený, dosti bohatý, na dvoře krále Priamově a urozený rodem z města Troje, neb je bieše čestně přivítal a je provodi až před krále Priama; kdežto ti poslové své poselstvie řádně zděchu ku Priamovi králi, jenž v ta doby za svým stolem sedieše a před ním krmí hojnost rozkošných a veliké množstvie rytieřstva před ním, jedni v službě stojiec a druzí za stolem sediec a s ním jedúc. Tu král Priamus odpovědě s počestností slov, že hned po obědiech o to se chce [s]text doplněný editorem svú radú potázati a jim na to odpověd dáti.
A když svú radu svola, všickni na tom zuostati chtie, aby to příměřie jim bylo dáno i ujištěno, kromě Hektora, kterýžto odmlúval, aby nikoli nebylo dáno ani uloženo příměřie, pravě, že oni lstí a úkladem stojie o příměřie, přijemše omluvu, že chtie své mrtvé pochovati. I budú moci sláti po zásobu k ztravě, v nichžto nedostatky mají, a tak „oni zásobie se ztravú, a my zatiem svú zásobu ztrávíme, aniž brzo jiné budem moci dobyti lidu tak mnohému bez čísla, s nímž jsme se zavřeli v tomto městě“. Ale poňavadž dřěvní radě všickni byli povolili, i nechtěl mnoho odpierati, neb každý rozumný, jsa povolán v radu mezi mnohé, ač pak vidí, že jsú všickni na jednom nálezu zuostali, zdá li se jemu co lepšieho a muož toho rozumným duovodem dovésti nebo brániti, nemá mlčeti, ale úmysl svój i z duovodem pověděti. Nebo druhý, méně múdrý, lépe se domyslí ledačehos užitečnějšieho, jenžto múdřejšiemu neudálo by se pomysliti. A uslyšiec to, i převážie a toho pochválé všickni, aniž to jest proti právu, kteréžto takto die, aby nález zuostal většie strany, neb to má býti rozuměno, kdyžto menší diel sboru protiví se nálezu většieho dielu i volení, a o to na súd přijdú. Tehdy většie aneb statečnějšie strana obdrží, než vždy ten jeden na své radě ústupně nezuostávaj proti všem jiným. Jakož i Hektor učinil.
A tak s povolením obú stranú příměřie uložichu a je zapsachu i sliby potvrdichu. A v tom příměří král Priamus krále Toasa vyda Řekuom za Antenorovo vysvobozenie z
