při lodech, neb netáhneť den býti, ažť král Lamendon zvie náš příjezd do své země; a hnedť s rytieřstvem svým k břehu přitáhne a my, z těchto záloh vyskočiece, město jich obdržíme. A pak z druhého dielu lidu našeho tři zástupy aneb vojska učiníme. V prvniem ať vládne Nestor vévoda s lidem svým, druhým Kastor král, třetím král Polux, kteřížto proti králi trojánskému na tomto miestě, kdež nynie sme, aby se postavili. A tak král Lamendon, mezi našimi vojsky jsa s obú stranú obklíčen, s svým rytieřstvem snáz bude poražen. Jáť věřím, že k našim žádostem přijitie lepšie cesty nenie.“
Tu slíbi se rada Herkulešova všem jednostajně, a rychle aby se stala, všichni ponúkáchu. A tak hned král Telamon, král Peleus, Jason a Herkuleš s svými vojsky, v uoděnie se rychle připravivše, vsedavše na koně, i jědechu tiše k městu trojánskému. A po miestech skrytých zálohy vzdělavše, a ostatek všeho vojska při lodech na břehu zuostavichu, hotové k boji proti králi Laumendontovi, když by přitáhl.
A když slunce své jasnosti paprslky po zemi rozprostře a tmy nočnie zapudi, hlučná pověst krále trojánského dojide o příjězdě valné Řekóv, pro něžto všem rytieřóm i panošiem i měšťanóm k boji hodným káza rychle býti hotovu. A zřiediv vojska v roty, s velikú opatrností vsedavše na koně, táhnú z města s mužilú myslí, a nevědúce tajných záloh od města blízkých, i pospiecháchu k břehóm. Tehda Řekové, jimižto břehové statečně biechu osazeni, vidúce vojska mnohých oděncuov, na rychlost se k boji přistrojichu, ale však s nemalú úžestí.
A tak vévoda Nestor první potka se s nimi udatně. A když boj poče se náramně lítý, takže lomoz od dřievie a od mečuov bieše hrozný, ano terče padají, přielbice se rušie, mnoho s obú stranú zbitých i mnoho raněných bieše, země od krve bieše zčrvenalá. Než ku ostatku množstvie trojánské přemáháše Řeky, neb sám Nestor vévoda s nimi [s]text doplněný editorem svým lidem bojováše. Tehdy v tom král Kastor, muž přeudatný, hned s velikým množstvím svých rytieřuov a panoší vehna do boje proti Trojánským. I bieše křik veliký a hrozný a ukrutné s obú stranú bojovánie. Ale Trojánští padáchu velmi, nemohúce snésti úprku silného črstvých mužuov. Tehdy král Laumendon obyčejem lvovým v hněviech řvúcieho, ten svým udatenstvím ony kuole, ony seče, ony s koňóv srážie, ony tlačí, to vše na záhubu Řekuov a svých bráně. A to vidúce Trojánští od svého krále takové rekovstvie, silně potisknuchu na Řeky, raniece a tepúce je bez milosti. A když tak kvapiechu Trojánští, a tito tiem hlučnějie klesají, duše púštějíc.
A když tak Řekové počechu mdléti a mnohé z sebe tratiti, tehdy král Polux, vida z daleka, ano se trudně v boji mají Řekové, ihned silně s svým rytieřstvem přihna na Trojánské, a silně se na ně obořiv, takže mnohé zbi a smrtedlně zrani i mnohé s koňóv zbode.
