mdlá byla jest udatnost Trojánských, jichžto oči byly sú oslepeny, a zvláště Hektorovy, kterýžto své osoby a všech svých budúcieho zahynutie nemohl se vystřieci. Nebo takovú moc měli sú ten den Trojánští nad Řeky, že jsú mohli od budúcích zlých puotek sami se vysvoboditi. Zajisté nenieť to na múdrém člověku chvalná opatrnost, že když jej štěstie potká, jímž by mohl vrahy své konečně utisknúti a se před nimi věčně ohraditi, že tiem pohrdá a toho k miestu hodnému nepřivede. Neb jestliže toho v tu hodinu vděčně nepřijme, potom, ač o to s pilností státi bude, nebude jemu toho pójčeno.
Tuto se porokuje Trojánským pro jich nedbalost
Trojánští, co jste sobě i svým budúcím ten den mnoho zlého učinili, že ste štěstie vám pójčeného jakožto nevděční nepřijali a k věčnému pohodlí i oslavenství nepřivedli, majíce své vrahy v svú rukú. Jim jste shověli, ale oniť vám hověti nebudú! Vy, kdy jste mohli nepřátely své pohubiti aneb je v svú věčnú službu porobiti aneb v přiezen uvésti, i nechtěli ste, bláznivě ste učinili. Přijdeť na to, že budete chtieti k tomu múdře jíti, a nebudete moci toho zpuosobiti, nebť mine vašěmu štěstí hodina.
V ta doby jeden z Řekuov vyroji se udatně proti Hektorovi, syn Exiony, tetěný bratr jeho jménem Telamonus Aiax, syn krále Telamona, jenž bieše pravý hrdina a muž velmi silný. A tak by seč veliká mezi těma dvěma mužoma, silú a udatenstvím ozdobenýma. A když tak tepúce se, k sobě promluvišta, pozna jej Hektor, že jest syn tety jeho a sestry krále Priamovy, o niž se válka vražedlná mezi Řeky a mezi Trojánskými počala. I by tiem velmi vesel Hektor, že má tak statečného přietele přirozeného, a sněmše přielbici s sebe, velmi se k němu Hektor přieznivě okáza, jemu se ve všem zakazuje a že chce všemi obyčeji učiniti, což on káže. A prosí jeho pilně, aby do Troje přijel a opatřil svój rod rozšířený a zvelebený ctí i sbožím. Ale on odpieráše do Troje jeti. Než vždy žádaje lidu svému spomoci v najposlednější jich núzi, i prosí Hektora, poňavadž jemu tak mnoho přeje a tak se velice zakazuje, aby přikázal Trojánským, aby toho dne bojovati přestali a Řekuov aby nestíhali, než aby se do města Troje navrátili a Řekuov ten den u pokoji nechali. I přivoli k tomu nešťastnému prošení nešťastný Hektor, i káza zatrúbiti v trúbu vojenskú a přikáza Trojánským, aby přestanúce bojovati, do města se vrátili. A již biechu Trojánští řeckých lodí počali páliti
