a studem náramným se zarděla bieše, avšak očí svých nemohla zdržeti, by s libostí a s srdečnú chutí nevzhlédala na Jasona, lepú spuosobu opatrujíc s rozmyšlováním. A že hned v jeho milování svú žádost zapálila, a tak nedbala drahých nápojóv a chutných krmí okusiti. Nebo jejie pitie i krmě bieše na Jasona milé vzhlédanie, jehožto milováním naplněn jest její žaludek. A kteřížkoli na ni patřiechu na tak zardělú, mniechu, by od jiedla a od pitie pro stud se vzdržela. A protož Medea, tak velikého zapálenie jsúci zdrážděna žádostí počatú, lásku usiluje přikryti, aby netoliko od těch, jenž na ni patřiechu, nemohla býti poznána, a také sama od sebe rozličně vymýšlejíc, jimiž by to, což nehodného jest na panně, obrátila v dvorskú slušnost. A tak tenkým zvukem své přejasné zuby sklesnúc, vece tato slova: „Ó, by tento cizozemec tak krásný a tak urozený mně byl manželstvím spojen, abych sobě sama dala srozuměti, že nevinnú žádostí žádám, kterážto hřiechu prázdná nebude.“ Nebo všech žen jest ta vášně, že když nepočestnú žádostí kterého muže požádají, pod některé počestnosti příkrovem své úmluvy ohlašují. A když se ten den skona, Medea, vzemši odpuštěnie od otce svého a hostí poctivě požehnavši, do svých pokojóv vjide. A rozkázaním královým Jasonovi a Herkulešovi na sieni královské by komora dána.
Tehdy Medea, v své komoře sama jsúci, počatého milovánie plamenem by trápena a velikú teskností súžena. A mnohým jsúci trudna vzdycháním, velmi pilně mysléše sama v sobě, kterak by mohla své lásky plápol uhasiti splněním své žádosti. Ale panenského studu nesmělostí jsúci přemožena, ustupuje smělost, když v ní mezi sebú bojuje stud a milost. Milost ponúká, aby směla, ale skrze nesmělost stud brání. A když tak bieše dvojím bojem trápena, celý týden umlčečky lkáše, nemohúci sobě v své žádosti konečné a hodné dáti rady.
Pak potom sta se, že jeden den o poledni, když král Oetes, radu svú svolav, s Jasonem a s Herkulešem o mnohých věcech na své sieni rozmlúváše, i posla po svú dceru Medeu, aby k němu hned přišla. A když ona v přípravě panenské a královské s velikým hlukem panen slavně přijide a s poctivým zarděním své tváři a otcovým kázaním vedlé něho sěde, tehdy otec da jí odpuštěnie ochotnú řečí, aby s Jasonem a Herkulešem obyčejem panenským slovy kratochvilnými rozmlúvala. Kterážto jakýms stydlivým obyčejem od otcova boku povstavši, i posadi se vedlé Jasona. A vida ji vedlé sebe Jason, by tiem vesel, a málo poseděv, odsěde od Herkuleše a k ní se přisadi. A mezi tiem král Oetes z družinú, kteráž při něm stáše, mnohými rozprávkami kratochvíléše, k nimžto se i Herkuleš přivinu, také s nimi o mnohých věcech rozjímaje. A tak mezi Jasonem a Medeú neby ižádné překážky, kteráž by jim k mluvení společniemu
