i obdržeti. A když byšte jedno vyjeli do boje, vaší silú všickni Trojánští byli by přemoženi, aniž by mohli pro udatnost tvú zdvihnúti své ruky.“ Ale Achiles ani slovóm sluhy svého, ani pro smrt Heborovu, kterýžto před ním umřel, svým úmyslem pohne. Než všecko, což vidí neb slyší, jako nevídané a neslýchané mine, jakožto ten, ješto k své milé všecky smysly obrátil, neb jest ten obyčej horlivých milovníkuov, že milováním jsúce oslepeni, cti i všech puotek nešetřie, než jedno toho vší pilností hledají, aby miláčkám svým se slíbili, všeho dobrého svého zapomenúce.
A tak boj ukrutný trváše mezi Trojánskými a Řeky a Řekóm velikú škodu učinichu. Ale že den sluncem klonieše se na západ, rozjidechu se vojska. Troilus a Paris s Trojánskými tažechu k městu. A ještě i Deifebus nebyl umřel, když Paris a Troilus k němu přijidešta z boje, a vidúce, an u velikých tesknostech k smrti táhne, s velikú žalostí ssědešta s koní k němu, žádajíce s ním umřieti jakožto s najmilejším bratrem svým. Tehdy Deifebus vzhléd, hlasem mdlým a žalostivým otáza Parida, umřel li jest jeho vrah. A když mu Paris povědě, že jest jej do smrti zastřelil, káza úlomek kopie s hrotem, kterýž v jeho prsiech vězieše, vytrhnúti. A když vytržechu, ihned Deifebus před nimi skona. Ale jeho smrti kterak sú želeli Trojánští, zvláště král Priamus, královna Hekuba, jeho bratřie i sestry jeho i vešken dvuor králuov, a též smrti Sarpedona, kto by to mohl vypraviti neb perem vypsati? Než tolik buď řečeno, tak smrtí jich všickni želéchu jako své vlastnie. Ale král Priamus káza hrob velmi drahý udělati a tělo s poctú a slavností královskú pochovati. A též tělu krále Sarpedona káza učiniti. I v té mieře pláč i nařiekanie a kvielenie mezi řeckými vojsky by velmi veliký o smrti Palamidově, jich zprávce. A pochovavše jeho, jakož slušie, s velikú poctivostí, a rozumějíce, že bez zprávce nemohú býti, a tak sšedše se podlé rady Nestorovy, krále Agamenona za zprávci sobě zvolichu.
A když by den druhý, zpuosobivše vojska Trojánští, vytržechu v pole, proti nimžto Řekové ihned vyjedechu. I by mezi nimi boj náramně lítý, takže s uobú stranú lidé padechu zbití. Ale že ten den bieše dšťový, přesto bojováchu udatně mezi sebú a mnoho jich zbichu s uobú stranú, avšak viece Řekuov. V ta doby přihna do boje Troilus u velmi velikém hluku lidu bojovného a tak hrdinsky vojska řecká tisknieše, že nemohúce
