nezáleží uplně na jeho moci. Neb jest obyčej horlivých milovníkuov, že častokrát viece slibují, nežli mohú, žádajíce, což milují, dosieci. Avšak Achiles, doufaje přiezni řecké a svému slavnému zaslúžení, že když jim odpovie, že nechce bojovati proti Trojánským, že snadně jemu svolé, aby se domuov navrátili, války nechajíc, a protož s povolením krále Palamida Achiles krále i kniežata svola k rozmluvení a jim takto povědě: „Přietelé králi, vévody, kniežata i všickni vespolek, jenž války této těžké břiemě neseme, kteréžto jedné panie Eleny dobývanie z vlastních království, domuov i krajin dosti neopatrně nás sem jest vyrojilo, takže svá vlastnie panstva v cizích rukú a druhým k lúpeži ostavivše, sem sme přitáhli a již sme tak veliké náklady o jejie dobývanie učinili, tolik králuov a kniežat a silných urozených rytieřuov a panoší sme zmrhali, ješto by i dnes s námi ve zdraví byli k naší slávě, pomoci i k utěšení i všem svým přátelóm i známým. A já již skrze mnohé rány mnoho sem své krve vylil i s vámi a najposléze od Hektora takú sem ránu strpěl, jiež sem se nenadál zhojiti. Nikdyť jest Elena nebyla také ceny, byť pro ni mělo tolik prací a nákladuov býti naloženo a tolik králuov, kniežat i dobrých lidí zmordováno. Avšak jest v světě mnoho urozenějších i krásných panen i paní, z nichžto netoliko jednu, ale i dvě móž sobě Menelaus vyvoliti i pojieti nežli o tuto všem Řekóm tolik prací a nákladóv i škod podstúpiti. Neb nenie lehko, jakož druzí mnějí, Trojánské přemoci, poňavadž mají převeliké a tvrdé město a lidu i zásob dosti. A poňavadž již škod sme jim mnoho učinili i jich pomocníkóm, mnoho králuov i toho najsilnělšího Hektora zabili, se vší ctí muožem se do svých krajin vrátiti. Aniž to nám k hanbě muože býti připsáno, že Eleny nedobudem, poňavadž máme miesto nie Exionu, sestru krále Priamovu vlastní, jiežto urozením Elena vyššie nenie.“ A tak Achiles svú řeč skona. Ale král Toas a vévoda atenienský Monesteus mnohými slovy úkornými tomu se zprotivichu a též větší diel králuov a kniežat k Achilovi nechtiechu svoliti. A z toho se Achiles rozhněvav, přikáza svým Myrmidonóm, aby proti Trojánským viece nebojovali ani jim v čem pomocni byli.
A zatiem se Řekóm u vojště zásob ztravních nedosta, takže hlad byl veliký u vojště. A protož Palamides, svolav krále, kniežata i staršie, uradi se s nimi, aby král Agamenon k Telefovi králi do krajiny řečené Mese byl vyslán s lodími pro zásobu potřebnú všemu vojsku. A tak král Agamenon na lodech
