A přišed k Hekubě královně, úmysl pána svého jí věrně a tajně zvěstova. Ale královna Hekuba, srozuměvši poselství, jako žena opatrná vzdychajíc, poslu laskavě odpovědě a řkúc: „Přieteli, ku pánu svému se navrátě, ode mne jemu v jistotě pověz, že cožť jest na mně, chciť se k tomu ráda přičiniti, aby žádost jeho byla naplněna. Než aby ta věc hodně mohla býti konána, chci to na krále, pána svého, vznésti a na syna mého Parida, a cožť jich vuole v tom bude, třetí den ke mně přijedeš, dámť věděti.“ Uslyšav posel řeč královny, ku pánu svému Achilovi se navráti. Jehož vyslyšav Achiles, v svých túhách odpočinu, maje polechčenie, neb po jejích sloviech porozumě, že se jemu cesta k jeho žádosti otvierá, jižto v něm se zarozuje naděje dosáhnúti toho, jehož žádáše.
Tehdy královna Hekuba jide ku Priamovi králi, a povolavši syna svého Parida k tomu, povědě jim poselstvie k ní zdálé od Achile. To uslyšav král, skloniv hlavu, dobrú chvíli pomlče, přemietaje slova toho poselstvie rozličně. Pak v tom vece k své královně: „Ó, kterak tvrdé úmyslu mému zdá se toho za přietele přijieti, kterýž v tak veliké nepřiezni i v nenávisti mně jest uškodil, světlo očí mých mně odjal, Hektora, syna mého najmilejšieho, zamordoval, neb po jeho smrti Řekové sú se rozmocněli a smělost přijali na mú i všech mých záhubu. Než abychom se budúcích věcí snad těžších vystřiehli a asponě ostatní synové moji mně ve zdraví byli zachováni a já abych na své stolici v svém království v pokoji odpočíval, i protož, ač nerad, svoluji žádostem jeho, ale však ať to splní, cožť slibuje, aby snad nás někakým úkladem nepodtrhl.“ A uslyšav slova králova Paris, rady jeho pochváli, protože měl s Elenú zuostati a dřevniemu muži neměla vrácena býti.
A tak když den třetí přijide, k královně Hekubě Achiles posla svého téhož po odpověd vypravi. A když k ní posel tajně přijide, královna Hekuba povědě jemu, žeť „se líbí králi Priamovi i mně, aby žádost pána tvého byla splněna, když by on dřieve slib svój k miestu přivedl. Tak ta věc jestiť jista a v moci jeho buď, aby byla konána, než toť se musí dieti skrytě a opatrně.“ A když se posel Achilovi navráti a jemu úmysl královny oznámi napořád, ale Achiles, vrúcí milostí jsa zapálen, a znamena, že jinú cestú nemuož Polixeny dojíti nežli tú, kterúž jest po svém poslu vzkázal, a tiem sobě počne velmi stýskati, že to jest slíbil králi, ješto nezáleží
