nemohúce jemu odolati, musichu před ním utéci do stanuov. A Troilus je stíhaje, mnoho jich pohubi. Ale že déšť lijavý jdieše, protož nechav jich, vráti se s vojsky svými do města.
Pak den druhý nasta boj mezi oběma stranoma smrtedlný, v němžto Troilus [s]text doplněný editorem svými nelítostivě Řeky hubieše, takže ten den celý až do noci bojováchu. A též sedm dní potom napořád bojováchu a mord hrozný mezi sebú s uobú stran pácháchu, takže již Řekové, nemohúce déle trpěti těl mrtvých na poli bez pohřebu, žádáchu na králi Priamovi příměřie, i obdržechu za dva měsiece. A v tom příměří puošle král Agamenon k Achilovi vévodu Nestora, Ulixa a Diomeda, aby ho napomenuli a navedli, aby podlé jiných Řekuov do boje jezdil a nedopúštěl, aby Řekové od Trojánských tak ukrutně mordováni nebyli. A když k Achilovi přijdú, vesele je přivíta i posadi je s sebú, kdežto výmluvný Ulixes k němu takto promluvi a řka: „Pane Achiles, však úmysl náš i váš všech byl jest, abychom královstvie i obydlé svá opustili a do královstvie krále Priamova vojensky vytrhli, abychom toho krále i jeho všecky zahubili a město jeho z kořen vyvrátili. Odkud jest vám pak nový úmysl přišel a vuoli vaši v odpornost obrátil po toliko škodách, nám v této zemi od Trojánských učiněných? Po toliko tesknostech a žalostech, ano nám od nich tolik králuov, kniežat urozených a rytieřských lidí jest zahubeno? Stanové naši dvakrát oblúpeni a dvakrát lodie naše pálili, však jsme již silú tvého udatenstvie k naději vítězstvie přišli, když si najsilnějšieho, Hektora, na němž jich doufánie záležieše, s tohoto světa sprovodil. A kdyžť jest již i Deifebus také z světa provozen, všecka jich naděje ovšem jest od nich odjata. A vy již, jenž jste tak veliké slávy pověst sobě tak trudně dobyli, i chcete již ji tak hanebně zmrhati, dopúštiece, aby lid váš přirozený tak vražedlně byl zmordován od Trojánských, jehož jste tak mnoho časóv své krve vylévaním věrně a hrdinsky bránili. Protož račiž již slávy své pověst bez ohyzdy zachovati a svých statečně brániti, kteřížto bez vašie moci spomoci nic nemohú k tomu učiniti, abychom nad našimi nepřátely tiem spieše svítězili a do svých krajóv vesele se a slavně vrátili.“ A na tom Ulixes zavře řeč svú.
K nimžto Achiles takto odpovědě: „Pane Ulixes, takť jest, jakož jste pověděli, že sme tiem úmyslem, vámi nynie vylíčeným, do této země vtrhli. Než v jistotě muožme řieci, že velikého bláznovstvie vietr nás popudil a převeliké
