jako snieh. Toho sě ty strážě, jížto hrobu střěžiechu, velmi užasli a velikým strachem zmrtvěli. A v tu dobu anděl k svatým Mařiem vecě: „Nebojte sě, vědě, ež Ježíše, jenž ukřižován jest, hledáte, vstalť jest z mrtvých, jakžtoť jest předřekl.“ A když ty svaté Marie k ápostolóm šly, aby jim pověděly, co jsú viděly, zatiem někteří z těch stráží, jíž hrobu byli střiehli, přišedše do města, jěli sě rozprávěti kniežatóm a starostám židovským to vše, jakžto sě jim přihodilo, kak sě jest země třásla, kak sě jest kámen s hrobu svalil a kak jsú sě velmi užasli. To kniežata a starosty židovské uslyševše, velmi sě vzhrozivše, na radu sě sšedše, těch stráží hrobových přěd sě pozvavše, veliké jim peniezě dali, tak s nimi ujednavše, aby ke všem mluvili a řkúce: „Přišli učenníci jeho v noci a nalezše, a my spíme, jeho tělo ukradli. A pakli to bude uslyšáno od súdcě Piláta, myť navedemy jeho a vy bezpečny učinímy.“ Tehda oni peniezě vzemše, tak rozprávěli, jakžto byli naučeni. Jíchžto řeč roznesena jest mezi Židy až do dnešnieho dne.
O vzkřiešení našeho Spasitele čte sě
Zkřiešenie našeho Spasitele Jezukrista stalo sě jest třetí den po jeho umučení. Při jehožto svatém z mrtvých vstání jsú některé znamenité věci, ješto slušie každému křesťanu věděti. Najprvé proč jest, jakž jest umřěl, inhed z mrtvých nevstal, ale do třetieho dne v rově ležěti chtěl. To jest proto učinil, aby svrchovanějie, ež jest jestojsky byl umřel, dolíčil. O tom tak praví svatý Jeroným: „Spasitel náš smrti sě podložil a
