všeliký, jenžto sě jest narodil z duchu.“ Otpověděv Nikodemus, vecě: „I kak ty věci mohú sě státi?“ Otpověděl Ježíš a řka: „Ty jsi mistr v Židovskéj vlasti, a těchto věcí nevieš? Zajisté pravi tobě, ež což vieme, mluvímy, a což jsme viděli, svědčíme, a svědečstvie našeho nepřijímáte. A když sem vám semnie věci pověděl, nevěříte, kak tehda, budu li vám nebeské věci praviti, uvěříte? A nikte jest nevstúpil na nebesa, jediné ten, jenžto jest sstúpil s nebes, syn člověčí, jenžto jest v nebesiech. A jakeže Mojžieš povýšil hada na púšči, takež musí povýšen býti syn člověčí, aby všeliký, jenž veň věří, nezahynul, ale jměl život věčný. Tak jest bóh miloval svět, až jest syna svého jednorozeného dal, aby všeliký, jenž veň věří, nezahynul, ale jměl život věčný. Neb neposlal jest buoh syna svého na svět, aby svět súdil, ale aby svět skrzě něho byl spasen. Kto věří veň, nesúdí ho, ale ktož nevěří, juž odsúzen jest, neb nevěří ve jmě jednorozeného Syna božieho. A to jest súd, ež světlost přišla jest na svět, i milovali jsú lidé viece tmy než světlost, neb jsú byli zlí skutci jich. A všeliký, jenž zle činí, nerad vidí světla a nepřichodí na světlo, aby nebyli tresktáni skutci jeho. Ale ktož sě s pravdú obchodí, přichodí na světlo, aby zjevni skutci jeho, ež v bozě jsú učiněni.“
Ež Ježíš přišed do Kafarnaum, lidem kázal
Zatiem přibral sě odtad Ježíš sám oblášč i přišel do města Kafarnaum. A rozliční jeho lidé hledavše, na lodí vsědše, pluli za ním i nalezli jeho u městě Kafarnaum. K němužto řechu: „Rabi, točíš mistře, kdy jsi sěm přišel?“ K nimžto Ježíš vecě: „Zajisté, zajisté
