dřieve byl? Duch jest, ješto živí, tělesenstvie nepomáhá k ničemuž. Slova, ješto sem já vám mluvil, duch a život jsú, točíš duchovně rozuměna. Ale jsú někteří z vás, ješto nevěříte.“ Neb Ježíš ot počátka vědieše, kteří jsú nevěřijící a kto jeho měl proraditi. A tož i dieše: „Proto sem vám řekl: Nikte ke mně nemóž přijíti, jediné ten, jemužto dáno od otcě mého.“ Z toho promluvenie mnozí z jeho učenníkóv otrazili sě ot něho, a ti, jíž s ním chodiechu. Tehda Ježíš povědě k dvěmanádst apostolóm a řka: „A zda i vy chcete pryč jíti?“ Otpověděl jemu svatý Petr a řka: „Hospodine, k komu pójdem? A ty slova věčného života jmáš a my jsme věřili i poznali, ež jsi ty Kristus, Syn boží.“ K tomu jemu Ježíš otpovědě a řka: „Však já vás dvanádcět vzvolil, a jeden z vás diábel jest.“ A to mienieše o Judášovi, neb ten jeho mějieše proraditi a byl jest jeden ze dvúnádste.
O uzdravení dcery pohanky kananské
Potom když jeden čas Spasitel Ježíš po rozličných vlastech chodě, veliké divy čině, nemocné uzdravuje, lidem kázáše, přistúpila k němu jedna smutná pohanka Chananea, točíš z té země Chanaan, prosiec jeho milosti, aby ráčil jejie dceři spomoci, a takto řkúc: „Smiluj sě nade mnú, hospodine, synu Davidóv, nebo dcera má diáblem posědena, velikú otrýzn od něho trpí,“ jistú toho vieru jmajíc, ež on to jakžto pravý buoh móž učiniti. Jížto když hospodin neotpověděl, proto ona nepřěstala jeho milosti prositi tak dlúho, až svatí apostolové milostivě sě přimluvivše, za ni hospodina poprosili a řkúce: „Rač ji pustiti pryč, neboť po nás volá.“ Jimžto Ježíš otpověděl a řka: „Nejsem poslán,
