Ty řeči promluviv Ježíš, pryč šel i skryl sě od nich.
O Květnéj neděli čtenie a o chvále židovskéj
Nazajitřie v neděli na Květnici, ež sě Ježíšovo umučenie blížieše, chtě ukázati, ež ne bezděky, ale dobrovolně měl trpěti, vstav s svými apostoly i šel k hoře Olivetskéj do jedné vsi, jiejžto Betfage diechu, bliz od Jeruzalema, ješto dána bieše pastevníkóm, v niejžto pasiechu dobytek židovských kněží z jich služebníkóv. Odtad Ježíš poslal svatého Petra a Filipa a řka: „Jděte do hradu, točíš do Jeruzalema města, ješto proti vám jest, a tu inhed naleznete oslici přivázanú a oslátko s ní, odviežíc přiveďtež mi. Pakli vám kto co die, rcěte, ež náš hospodin toho potřěbuje, a inhed jě pustí.“ A to sě jest dálo, aby sě naplnilo to, což jest řečeno skrzě proroka, točíš skrzě svatého Zachaře, jenž byl řekl: „Rcěte dceři Sion, točíš městu Jeruzalemu: Aj toť král tvój jde k tobě pokorný, sedě na oslíku a na oslici té robotné oslicě.“ Tehda šedše ta učenníky, učinila jsta, jako jima přikázal Ježíš. I přivedli oslici a oslíka i vložili rúcha svá na ně i kázali hospodinu vsiesti. Tehda tak jěda na oslíku Ježíš, uzřěl město Jeruzalem i zaplakal na ně a řka: „A by ty bylo poznalo, točíš to, co sě tobě má státi! Nebo přijdú dnové tobě, ež oblehú tě nepřietelé tvoji mocní i súžie tě na vše strany. A po zemi tě zrušiec, povrhú i tvé syny, ješto v tobě jsú, a neostavie v tobě kamene na kameni proto, ež jsi nepoznalo času navščievenie svého.“
Tehdy mnozí lidé proti němu vyšedše, počechu své rúcho po cěstě stláti, někteří lámajíce roždie s stromóv, stláchu po
