podobno jest královstvie nebeské k sieti u moře upuščenéj, v nižto sě sberú všeho národa ryby, jiežto, když plna ryb bude, z moře vynesúce a na břězě sediece, vyvolé dobré ryby v svá osudie a zlé pryč zavrhli. Tak bude na skonání světa. Vyndú anděli i otlúčie zlé z prostřědka pravedlných i uvrhú jě u věčný oheň, tu bude pláč a skřípenie zubóv. Urozuměli ste tomu všemu?“ K němužto oni řechu: „Urozuměli.“ K nimžto on vecě: „A protož všeliký mistr učený v nebeském království podoben jest k člověku hospodáři, jenž vynosí z svého pokladu nové věci i vetché.
Tuto Ježíš dal moc svým učenníkóm nad zlými duchy, aby jě vyhonili
Zatiem pozvav k sobě Ježíš apostolóv, jakžto píše svatý Lukáš evanjelista, dal jim moc nad zlými duchy, aby jě vyhonili a rozličné nemocné uzdravovali, i poslán jě, aby šli, kážíc slovo božie a řkúc, ež sě juž přibližije královstvie nebeské. A to jim také řekl: „Darmo jste vzěli, darmo dávajte. Nejmievajte v svém vládaní ani zlata, ani střiebra, ani peněz na vašich motovúziech, ani tobolky na cěstě, ani dvú sukní, ani holí, ani obuvi, neb jest dóstojen pracovitý dělník pokrmu svého. A do kteréhož města anebo na hrádek vendete, najprvé otěžte, kto tu dóstojný jest, a tu ostaňte, až pryč i vyndete. A když v který dóm vendete, pozdravte jeho a řkúce: Pokoj buď tomuto domu! A bude li ten dóm dóstojen, příde naň váš pokoj, pakli nebude dóstojen, váš pokoj k vám sě vrátí. A ktožkoli vás nepřijme, ani kázanie vašeho bude slyšěti, vyndúce ven z domu anebo z města, prach s svých nóh otřěste. Zajisté pravi vám, bude přěnetrpnějie oněm přěnečistým hřiešníkóm,
