nerozuměli. A protož, když rozuměti žádáte, totoť jest mého promluvenie příkladné podobenstvie: Siemě jest slovo božie, a ti, jížto padají stran cěsty, to jsú ti, jížto slovo božie snažně slyšie, ale přijda diábel i vezme to slovo z jich srdcí, aby věřiec spaseni nebyli. A ti, ješto na kámen padají, to jsú ti všickni, jížto s velikú žádostí slovo božie slyšiec přijmú, ale ež kořene nejmají, na čas věřie, a pro lecikaké pokušenie otstúpie. A to, ješto padá v trní, to jsú ti, ješto ač slovo božie slyšie, ale pro rozličnú tohoto světa neprázden, pro bohatstvie i pro tělesnú rozkoš trním sě zadusie, a protož nepřinosie ovocě. Ale to, což padne v dobrú zemi, to jsú ti, jížto s dobrým srdcem slyšiece slovo božie, ovoce přinesú v svém pokojenství.“ A když tu řěč dokona, přišla k němu matka jeho, Maria, a bratřie jeho, svatí apostoli, a pro množstvie lidí nemohli přědeň přědstúpiti. Tehda pověděchu lidé Ježíšovi a řkúc: „Matka tvá a bratřie tvoji stojie vně, chtiece tě viděti.“ Jimžto on otpovědě a řka: „Matka má a bratřie moji jsú ti, jížto slovo božie slyšie a činie.“
Evanjelium: Podobno jest nebeské královstvie člověku, jenž sěje siemě dobré na poli
A v túž hodinu, ež bieše v ten čas lid rozmiešen, jedni sě obracováchu a druzí blúdiechu. Proněžto světí apostoli tiem sě velmi staráchu. Tehda Ježíš pověděv k nim příkladnú pověst a řka: „Podobno učiněno jest královstvie nebeské k člověku, jenž jest vsěl dobré siemě na svéj rolí. A když lidé spali, přišed nepřietel jeho i vsěl na to miesto kúkol na prostřěd pšenicě i šel pryč. A když osěnie vzrostlo a ovoce své poneslo, tehda sě v tom promiesil kúkol. Tehda přistúpivše sluhy toho hospodářě,
