Neb nic cnějšieho, nic rozkošnějšieho, nic užitečnějšieho duši nenie, než buoha na paměti jmieti a skrzě to k tomu sě vždy připraviti, kde má člověk po tomto krátkém světě na věky přěbývati.
Ale jež jest pamět člověčie u prodlení časa k zapomnění hotova, protož já, predikátorového zákona nedóstojný duchovný, jal sem sě po to dielo, počen psáti o počátku našeho spasenie. Najprvé o narození Marie, Matky buožie, i o všěch jejie přieběziech, v kterých časiech co jest činila, kde li jest bydlila, které li obyčeje jměla ot jejie dětinstvie až do Syna buožieho porozenie. Ale jež jest prorok Isaiáš o jejie svaté milosti prorokoval a řka: „Vynde prut z kořene Jesse a květ z kořene jeho vzende,“ proto inhed o tom nebeském květu Jesu Christu podlé toho píši, kak jest od toho přěslavného prutu, své milé matky Marije, pošel buoh a člověk pravý, kak li sě je na tomto světě podlé dávného proročstvie s lidmi obcházal i o jeho svaté krvi prolití a na nebesa vstúpení a Ducha svatého apostolóm seslání. A to sem umyslil s pomocí Ducha svatého pořád psáti, aby u budúcích časiech bohobojní křestěné na těchto knihách čtúc, v Jesu Christu sě kochajíc, buoha chválili, jeho miléj matcě čest i chválu vzdávajíc, za toho, jest to kázal česky psáti, buoha prosili a s ním sě všickni buohu dostali věky věkóm. Amen.
Život svatého Joachyma a svaté Anny
Svatý Jeroným nalezl psáno, jež Joachym z Galilejské vlasti z města Nazaret pojal sobě hospodyni, jiejžto jmě Anna bieše. Po všě časy svój stav podlé buoha ctně vediešta, jednu částku svého sbožie božiemu chrámu a sluhám božím, druhú částku chudým a pútníkóm dávášta.
