matka jeho, také žalostivě plakáše, jakžto jest zjeveno jednomu svatému otci, ež to svaté děťátko Jesus, na lóně u své matky ležě, velmi plakáše, v oči jiej hlédaje a vida, ana také pláče, ručičkama k jejie svatýma očima saháše, jakžto rozumem řéci chtělo: „Neplač, matko milá.“ A ona k němu, na něho milosrdně hlédajíc, řekla: „Kak mohu neplakati, vidúci tě bolestěmi plačíce, synu přěmilý?“ Zatiem Matka božie svého syna líce k svému svatému líci přičínějíc, jeho i své slzy protierajíc, rozličně jeho kojieše, a tak jeho ukojivši, s ním sě za obyčej kochajíc, u pokornéj tichosti bydléše, bohu vždy děkujíc, svého milého syna za pravého boha znajíc. A jelikož s jedné strany v jeho svatém tělesenství matersky sě kocháše, tolikéž s druhé strany jeho svatému božství počestně sě klanieše.
Ot božieho křstěnie
Potom třetiehonádste dne třie králi, Kašpar, Melchkor, Baltazar, přišedše, tomu svatému dietěti sě pomodlili, jakžto píše svatý Matěj evanjelista a řka: „Když sě jest Jesus narodil u Betlémě za časóv krále Heroda, tehda třie králi, Kašpar, Melchior, Baltazar, se vschoda sluncě do Jerusalema přišedše, otázali a řkúce: Kde jest ten, jenž sě jest narodil, král židovský? Viděli sme jeho hvězdu jsúce na vschod sluncě, a protož jdemy modlit sě jemu. To ot nich uslyšav král Herodes, zamútil sě a s ním všichni lidé v Jeruzalemě.“
Tu jest otázanie, proč jsú ti třie králi do Jeruzalema přišli, ano sě jest tu Ježíš nenarodil? K tomu otpoviedá svatý otec Remigius a řka, ež ti třie králi narozenie Jesu Kristovo jsú věděli, ale v kterém městě, toho sú nevěděli. A protož sú do Jeruzalema jako do
