bezdětkyně matery jměla. A protož tomu dobřě věřiti móžeš, jež dávno zadržaný plod bohem divně navrácen býti móže. Toť tobě poselstvie ot buoha zvěstuji, ež Anna, hospodyni tvá, porodí tobě dceru, jiežto vzděješ jmě Maria, tať bude bohu posvěcena, jakož sta s svú hospodyní slíbila. A toť tobě znamenie dávaji, když přídeš do Jeruzalema k bráně, ješto slóve Zlatá brána, tu tě utká tvá hospodyni Anna, ještoť sě nynie zamútila pro tvé dlúhé domóv nevracenie, tuť tě utkajíc, radostna bude.“ To pověděv anděl, ot něho pryč jide.
V tu hodinu svatá Anna truchle doma plakáše, péči jmajíc, kam by sě Joachym, jejie hospodář, děl. Tehda sě jiej týž anděl zjevil a jiej též poselstvie jako Joachymovi zvěstoval, to jiej za znamenie dávajě, aby vstanúc i šla k Zlatéj bráně, a tu ji jejie hospodář Joachym utká. Takež sě jima všecko, jakžto anděl řekl, stalo. U té brány sě utkavše, radostivě sě uzřevše, jisti jsúc o slíbeném plodu, bohu chválu vzdavše, domóv jidešta vesele, čakajíc toho, co jima bieše anděl slíbil. V ty časy Anna počemši, přirozené časy schodivši, porodila dceru, jiejžto jmě vzděla Maria.
Porozenie svaté královny
Toť jest ten den přěradostný, všemu světu utěšený, jemužto sě radují všickni kuorové andělščí, v němžto sě veselé všeckny sieni nebeské. Protož sě již utěš všeho světa národe lidský, juž děkujte hospodinu všeckny tváři lidské, bohem stvořené, vstaňte juž s jistú nadějí všickni hřiešníci, slyšiec tak přěslavnú novinu o narození tak přěsvaté dievky, jížto sobě vzvolila svatá Trojicě. Toť jest ten den tak přěžádný, přěd
