sě jest Spasitel pětkrát toho dne, když z mrtvých vstal. A protož svatá cierkev ustavila jest, aby kněz na mši pětkrát k lidem sě obrátil na znamenie toho patera jeho ukázanie. Šesté sě ukázal apostolóm osmý den, tu ješto svatý Tóma apostol jeho svatých jiezev sě dotek uvěřil. Sedmé ukázal sě apostolóm na jednéj hořě, ješto slóve Tábor. Osmé sě ukázal apostolóm v tej sieni, ješto jich potresktal z toho, ež sú byli na vieřě pochybili. Deváté a poslednie ukázal sě apostolóm na Olivetskéj hořě, odňadžto na nebesa vstúpil. Nikodemus také v svém písmě píše, ež sě jest Syn boží ukázal Josefovi. Neb když Židé vzvěděli, ež Josef na Pilátovi uprosil, aby tělo svaté s kříže sejma, v svém vlastniem hrobě pochoval, jenž byl sobě připravil, z toho Židé sě rozhněvavše, Josefa jěli a jeho tvrdě zamekše, dřvi zapečetili, chtiec jeho po hodech zahubiti. Tehda náš Spasitel Kristus té noci svého skřiešenie přišed, ten dóm, v němž Josef vězieše, na vše čtyři úhly vzhóru pozdvihl a k němu všed, jeho tvář, otevřěv, pocěloval a odtad jeho zdráva domóv, pečeti nerušiv, přivedl. A také tomu chtie někteří světí, ež sě jest matcě svéj, královně nebeskéj, neb asa toho dne milostivě ukázal. A tomu na znamenie římský kostel u svaté královny v Římě na božie vskřiešenie vláščí slavnú službu činí.
Čtvrté a poslednie slušie to věděti, kak jest náš Spasitel z mrtvých vstav, staré otcě z přědpeklé vyvedl. O tom píše svatý Augustin v jednom kázaní a takto řka: „Jakžkoli brzo Kristus na kříži duši pustil, tak inhed jeho duše s božstvím
