mé jest a oslaven sem v nich. A juž nejsem v světe, ale tito v světě jsú, a já jdu k tobě. Otče svatý, chovaj jich ve jmě mé, jejžto s mi dal, aby byli jedna věc, jakžto jsmy i my. Když sem byl s nimi, já sem jich choval v tvé jmě, jehožto s mi dal, ostřiehal sem a nikte v nich nezahynul, jediné syn zatracenie, aby sě Písmo naplnilo. A já teď k tobě jdu a to mluvím na světě, aby měli radost mú naplněnu sami v sobě. Já sem jim dal tvé kázanie a svět jich jest nenáviděl, ež nejsú s tohoto světa. Neproši, aby jě s světa vzal, ale aby jě uchoval ode zlého. Osvěc jě u pravdě, kázanie tvé pravedlnost jest. A jakež s ty mě na svět poslal, takež sem já jě na svět poslal. A já za ně osvěciji sám sě, aby i oni byli osvěceni u pravedlnosti. A netolik za ně proši, ale i za ty, ješto věřiti budú u mě skrzě jich slovo, aby všickni jedna věc byli, jakež ty, otče, ve mně a já v tobě, takež i oni v nás jedna věc byli, aby svět věřil. A já sem jim oslavenie, ješto s ty mi dal, dal sem jim, aby byli jedna věc, jako svě vě ty a já jedna věc. Já v nich a ty ve mně, aby byli skonáni v sjednání a svět poznal, ež jsi ty mě poslal. A miloval sem jě, jako sem sě miloval. Otče, jěžto s mi dal, chci, aby, kdež sem já, i oni byli se mnú, aby viděli oslavenie tvé, ješto s mi dal, neb si mě miloval před ustavením světa. Otče, právě svět tento tebe jest nepoznal, ale já sem tě poznal a tito jsú poznali, ež s ty mě poslal. A známo sem učinil jim jmě tvé a ješče oznámi, aby milovánie, jímžto s mě miloval, v nich bylo a já v nich.“
Pašie sě počíná
Odtad Ježíš, jakžto svatý Jan, jeho milostný
