jediné k ovciem, ješto jsú zahynuly z domu židovského.“ A v túž hodinu ona přistúpivši, pomodlila sě jemu a řkúc: „Hospodine, rač mi spomoci.“ Jížto hospodin otpověděl a řka: „Nenie dobré vezmúce chléb synovi i vrci psóm.“ K tomu ona vecě: „Tak jest, hospodine, avšak ščeňátka jedie střiedy, ješto padají s stolóv pánóv jich.“ Jejiežto snažnú žádost a tvrdú vieru a prosby ustavičnost vida hospodin, ji uslyšal a jejie dceru ot diábla zprostil. Proněžto jí inhed řekl: „Ó, ženo, veliká jest viera tvá, staň sě tobě, jakž ty chceš.“ A inhed v túž hodinu dcera jejie uzdravena byla.
Evanjelium: Proč tvoji učenníci nedržie přikázanie stařějších
Nediv sě tomu ižádný, ež všeliký člověk, kakžkoli dobřě činí, nemóž sě všem lidem slíbiti, když sě jest to samému hospodinu přihodilo, ež mluvě řeč přěpravú, čině skutky svaté, však nemohl všem lidem shověti. A protož když v jednu hodinu zlobivým úmyslem licoměrníci, židovščí duchovníci, hospodina otázali a řkúce: „Proč tvoji učenníci, když jědie, rukú prvé neumývají,“ jimžto hospodin dosti tvrdě otpověděl a řka: „Proč vy přěstúpáte přikázanie božie pro vaše ustavenie? Neb hospodin jest řekl: Cti otcě svého a matku svú. A ktož poklne otcě neb máteř, jmá ohavnú smrtí sníti. A vy pak pravíte: Ktož die otci neb mateři: Kterýžkoli dar já pro buoh dám, probytečen tobě bude, točíš jak otci a mateři dal, i nepoctí otcě svého a mateře své. I zavrhli ste božie přikázanie pro vaše ustavenie. Licoměrníci, dobřě o vás prorokoval Isaiáš prorok a řka: Tento lid usty mě ctí, ale srdce jich daleko jest ote mne. Bez příčiny sě mně klanějí, učiece učenie a přikázanie lidská.“ A v túž hodinu
