„Zajisté vstal z mrtvých hospodin a zjevil sě svatému Petru apostolu.“ Tehda ta dva učenníky počesta také praviti, kak sě jima na cěstě přihodilo a kak jsta jeho poznala, když jima chleba ulomiv podal.
Páté zjěvil sě hospodin apostolóm, když jsú sě byli spolu sešli, jakžto píše svatý Lukáš evanjelista, ež vstúpiv Ježíš mezi ně, k nim řekl: „Buď vám pokoj, jáť jsem, nebojte sě!“ V tu hodinu zamútili sě apostoli i užasli, neb sě domnieváchu, by někaký duch viděli. Tehda jim Ježíš vecě: „Co sě zamucijete a myšlenie podjímají srdcě vašě? Aj vizte rucě moji a nohy mé, ežť sem já! Pošměťte a vizte, ežť duch masa a kostí nejmá, jakžto mě vidíte majíce.“ A když to vecě, pokázal jim rucě i nohy. A když apostoli ješče nedóvěřováchu, ale velikými radoščěmi sě diviechu, Ježíš k nim vecě: „Máte li co dáti pojiesti?“ Tehda oni podachu přědeň částky pečené ryby a přěsné strdi. A když pojědl přěd nimi, podal jim ostatka a tu k nim řekl: „To jsú slova, ješto sem k vám mluvil, kdyšto sem byl s vámi, ež to mělo tak býti, aby sě naplnilo to vše, ješto jest napsáno u Mojžiešovém popsání a u prorociech a v žalmiech o mně.“ A v túž hodinu počal jim rozumně o Písmě vyprávěti. A tu jsú urozuměli Písmu. A v túž hodinu jim řekl: „Však tak psáno jest, ež tak musil Kristus trpěti a třetí den z mrtvých vstáti.“
Šesté zjěvil sě hospodin apostolóm, ani sě v domku zavřěli, bojiece sě Židóv. Tehda, jakž píše svatý Jan evanjelista, vstúpiv Ježíš prostřed nich, k nim vecě: „Na pokoji vám!“ Jakž
