bez rozpači tepúc, mnohé z nich s světa provázejíc.
A v ta doby král Epistorus vyjeda z města Troje, maje s sebú tři tisíce lidu branného a vehnav do boje, i poče bíti, sieci i hubiti Řeky napořád. A ten král jmějieše divného a statečného střelce s sebú, kterýžto od pupka doluov bieše jako kuoň a i hlava jeho kromě samé tváři, i vešken život bieše srstí oděn, delší nežli kuoň; než obličej jmějieše velmi zardělý a oči jeho jako oheň se blýskášta a tiem každého člověka uděsil i každý kuoň lekl se jeho vzezřenie. A ten střelec bieše velmi mierný k cíli i k živému nad jiné střelce a k vytahování lučiště velmi silný. Ale nižádného oděnie nenosieše, jedno maje túl plný šípuov a lučiště v ruce nesa, jel do boje. A koni řečtí jej vidúce, odvracováchu se od něho, utiekajíc před ním proti vuoli těch, ješto na nich sediechu. A tak zarmúti vojsko řecké svú přítomností a mnohé zrani i zhubi svým střielením. A mezi tiem Hektor vévodu Polixenských, jenž se s ním udatně sečieše, hned zabi, že s koně na zemi spade. A když ten střelec, těkaje mezi vojsky řeckými, mnohé zstřielé [z Řekuov]text doplněný editorem[5]doplněno podle rukopisu KNM 25 D 11a, a Trojánští silně tiskniechu na Řeky, takže musichu pleci obrátiti a utiekati k svým stanuom klopocíce. Po nichžto Trojánští, až do stanuov jich stíhajíce, tepú, a tak je tepúce, ústavně svú střelbú šípie i mordují. A již Trojánští Řekóm mezi jich stany vskakují náramně. Tu Diomedes utiekaje, i utka se před jedniem stanem s tiem střelcem. A nemoha jeho nikoli zbýti pro Trojánské, kteřížto na ně valně szadu i spředu tiskniechu, takže musí naň hnáti. Jehožto když ho ten střelec postřeli, Diomedes se rozhněvav, hrdinsky naň mečem seka, zabi jej, že na zemi pade.
A tu opět Řekové zíští pole a Trojánští postúpichu před nimi. Pak Hektor hna úprkem na Achile a Achiles udatně na něho, a tak oba se kopími zbuodešta s koní. Ale Achiles, prvé nežli Hektor se vztyčiv, uchváti kuoň Hektoruov, ale Hektor udatně na své zvola, aby nedopúštěli s jeho koněm ujeti. A protož mnoho tisícuov rytieřuov trojánských zdvihne se na Achile a vojsko jeho. I nasta těžký boj mezi nimi s uobú stranú o ten kuoň. A zatiem bratřie Hektorovi přihnavše, udatně bojujíce, vysvobodie kuoň Hektoruov a jemu jej vrátichu. A když se to dějieše a Antenor mezi řeckými vojsky těkáše, hrdinsky bojuje, tehdy veliký zástup Řekuov, spikše se, i jmú Antenora a do stanuov svých poslachu jej. Ale že den již se chýléše k večeru, jakžkoli Polidamas, syn Antenoruov, s velikú snažností i udatností bojováše a pracuje, aby otci svému z rukú řeckú pomohl, avšak pro tmy nočnie nemože tomu nic učiniti, a tak se rozjidechu bojovníci na svá bydla.
