týden bezpečen boží milostí. Protož prosímy boha, ať nám ráčí dáti svú milost, hledajmy snažně hospodina, doňudž smy ve zdraví, neb jej nynie móžem snadno nalézti a boží milost velmi rúčě najdemy. A tlucmy v své srdce a hlasem v nebesa a starajme modlitvu za nebeské královstvie.
In Ascensione Christicizojazyčný text
Ascendens in altum captivam duxit captivitatem dedit dona hominibus. cizojazyčný text Dnes ctímy hod slavný a dóstojný božieho vstúpenie, jehož dne jest syn boží vstúpil na nebesa přěd svými přátely. A dnešní den jest jako zátvora všěch hoduov. O nemž píše svatý David v Žaltáři a řka: „Bóh vstúpiv na nebesa, pojal s sobú vězně, točíš dušě svatých otcuov, a dal mnohým lidem dary.“ V těch sloviech mámy trojí věc znamenati. Prvé božie vstúpenie, druhé jeho oslavenie, třetie jeho milosrdenstvie.
O prvém mámy znamenati trojí věc, kdy jest vstúpil a kam jest vstúpil a proč jest vstúpil. Prvé, kam jest vstúpil, zajisté na vysoká nebesa k otci svému, a to velmi mocně, že svú mocí vstúpil a rúče, že jednoho dne a zjevně, že o polodni a v polodne přěde všěmi apoštoly. A jiných bylo sto lidí a dvadcěti. A vstúpil vesele, že anjelé zpievali přěd ním, a s velikú chválú, že z tohoto hořě šel do věčné radosti a vstúpil tělestně i s tělem i s duší, a velmi divně, že sě tomu všěchni anjelé divili.
Druhé znamenajte, kdy jest buoh na nebe vstúpil. Zajisté po svém umučení, když jest byl čtyřidcěti dní na světě, ukazujě sě svým apoštoluom a učě jě vieřě křesťanské a připravujě jě k božie službě a rozkazujě jim, aby lidi k bohu přivodili. Ve čtvrtek jako dnešní den svola své přátely, obědva s nimi a káza jim z Jeruzaléma sě nerozchoditi, ale aby to nábožně čekali, až by jim poslal ducha svatého. A když by po obědě, vynide s nimi z Betanie na horu Olivetskú a požehna jich a vzě od nich odpuštěnie a v samé poledne vstúpil na kámen přěde všěmi, vzdvih svoji rucě, pojide nahoru a nese sě na nebesa. A když by vysoko, oblaci jej přijěchu od jich očí. A když patřichu po něm, diviece sě a hlediece nahoru. Hned kdesi sě vzěsta dva mužie u bělítkém rúšě i stásta podlé nich a vecěsta jim: „Mužové galilejští, co sě divíte, patřiece na nebe, ten Jezus, syn boží, jenž jest nynie vstúpil od vás, jako ste jej nynie viděli, takéžť opět příde v súdný den súdit živých i mrtvých.“ Tu mámy znamenati trojí věc. Prvé čěst boží, ješto jsú jemu apoštolové, jeho přietelé, učinili, že sě k němu sešli, a on jim za to trojí věc učinil. Prvé, že jest s nimi obědval. Druhé, že jě vyvedl z Betanie na horu Olivetskú. Třetie, že jich svú svatú rukú požehnal, aby jě vše zlé minulo a vše dobré potkalo. Takéž kteří jsú sě dnes utekli do kostela na boží službu
