množstvím, že se všeho světa dóstojní lidé zberú sě na tu večeři. Třetie věčnost, že ta večeře neskoná sě věky věkoma. Prosmež buoha, abychom sě s ním na téj večeři věčně radovali.
O třetiem máme znamenati, že král nebeský jest nám milostiv a jeho milosrdenstvie nemóž nižádný vypraviti, nebo čsož nám koli dobrého činí, ne pro naše zaslúženie, ale pro své milosrdenstvie. Jakož praví svatý Pavel: „A to jsú tři buožie milosrdenstvie.“ Prvé jest tělestné, druhé duchovnie, třetie věčné.
Prvé, že jest byl sám stúpil s nebes a vzal mnohé na tu večeři, avšak s ním málo večeřelo, jedno dvanáste apoštoluo, avšak ješče jeden z nich, to jest Jidáš, večeřal s ním neduostojně a přijal buožie tělo sobě na zatratěnie, že po večeři běžav k Židóm, prodal syna buožieho. Prosme buoha, abychom nebyli tací.
Druhé milosrdenstvie jest duchovnie, ješto zóve nás duchovně na tu večeři, abychme s ním večeřeli asi jednú v rok a jeho svaté tělo přijímali. A na tu večeři jdú mnozí lidé čistí, spravedliví, milosrdní, pokorní, nábožní, trpědlní, kajíćí a všechni, ješto dóstojně přijímají buožie tělo. Téj večeře liknují sě sedmeři lidé, točiž lakomí, závistiví, ćizoložníći a hněvníći a boží protivníći a velićí kostečníci a hřiešníći, ješto pro své hřiechy nemohú buožieho těla přijímati. Těm v súdný den sám buoh odpovie svéj milosti a vyžene jě od své svatéj večeře nebeské a řka: „Vy ste se mnú nechtěli na onom světě večeřeti ani mého těla přijímati, takéť nynie nechti s vámi přebývati, beřte sě ode mne do horúćieho pekla. Však jsem vás zval, nechtěli ste ke mně jíti, já sem vás prosil, nechtěli ste se mnú jiesti, proto již vy ste se mnú rádi byli, ale já již také s vámi nechti býti. Črtóm ste slúžili a s nimi ste sě kochali, dětež a věčně s nimi přebývajte. Ach, jaká to bude žalost, že otec nebeský, buoh všemohúćí, bude tak ukrutný, že své syny pošle na věčné zatratěnie a řka: „Já sem vám byl na onem světě milostiv, chřiechy vám odpúščejě a dlúho hovějě a všicku potřebu dávajě, a vy ste na to pro ničs netbali ani ste chtěli mého kázanie činiti.“ Prosmy buoha, abychmy ti nebyli.
Třetie milosrdenstvie jest věčné, a to bude v nebesiech po súdném dni, ktyž král nebeský přijme k sobě všechny spravedlivé a povede jě do svého přiebytka nebeského. Na tu jest večeři zval mnohé Židy, a ti jsú vzhrzeli tu večeři, i také pohany zval, a ti jsú mnozí nepřišli. Také jest zval všechny křesťany, na niž jsú přišli všechni, kteříž jeho vóli činie, a ješče mnozí přídú bezčísla až do dne súdného a vendú do králevstvie nebeského, jehož mně i vám dopomáhaj etc.cizojazyčný text Učstěmy dnes svaté buožie tělo nábožně a pokorně sě jemu poručme etc.cizojazyčný text
Sermo Erassimi etc.cizojazyčný text
Protexisti me Deus a conventu malignancium.cizojazyčný text Tato slova píše svatý David v Žaltáři a řka: „Obránils mě, buože, od sňatku zlobivých.“ Ta slova pověděl dnešní den svatý Erazim, jehož dnes obchodí sě čest a chvála v nebesiech, jehož jest král nebeský obránil od svých nepřátel, že jest mnohé muky měl, avšak jej buoh ze všech vypravil, že jest potom svú dobrú smrtí umřel. V těch sloviech máme trojí věc znamenati. Prvé, proč jest buoh obránil svatého Erazima. Druhé, kterak jej obránil. Třetie, komu jej obránil. O prvém znamenává svatost svatého Erazima, že jest obráněn od všeho zlého. Na druhém, že míní božie milosrdenství, že jej ráčil obrániti. Na třetiem sě ukazuje
